K americké angažovanosti je nutné navíc podotknout, že jednoznačně podporuje zmíněnou transformaci, zatímco proti ní se staví jak EU, tak i NATO. To dává reálný pohled na úmysly USA nejen v Kosovu, ale vůbec i vztah Bílého domu k Evropě vůbec.

Zde jsou vyjádření. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že aliance lituje kroku, který učinila Priština: „Je nám líto, že došlo k tomuto rozhodnutí navzdory obavám ze strany NATO. Severoatlantická rada bude muset znovu přezkoumat svoji angažovanost vůči kosovským bezpečnostním silám.“

Kosovsko-albánský prezident Hašim Tači, hledaný mezinárodním zatykačem pro důvodné podezření z terorizmu (v letech 1998-9),  přehlíží nastoupenou jednotku kosovsko-albánských "bezpečnostních" sil.

Právě Rada bezpečnosti má dnes, tj. v pondělí, zasedat a jednat o transformaci kosovských bezpečnostních sil. Došlo však k neshodě o charakteru zasedání, kdy Západ požaduje zasedání za zavřenými dveřmi a Rusko nevidělo pro tento formát důvod. Pro formování vojsk Kosova se zatím jednoznačně staví USA, Velká Británie a Německo.

Vše kolem tohoto regionu je o velké hře velmocí a velké přetahované. Kosovo se snaží vstupovat do různých mezinárodních organizací, aby utvrzovalo a vynucovalo si svoji nezávislost (naposledy se neúspěšně pokoušelo o vstup do Interpolu) a naopak srbský ministr zahraničí Ivica Dačić objíždí různé země světa a žádá je o odvolání jejich uznání Kosova, což se mu u některých zemí podařilo. Připomeňme, že Kosovo ze zemí EU neuznalo Slovensko, Kypr, Rumunsko, Řecko a Španělsko.

Význam transformace

Nově vzniklá kosovská armáda nemá pochopitelně žádný potenciál, aby ohrozila Srbsko. Zatím disponuje 2 500 muži a Srbsko má armádu kolem 30 tisíc vojáků, navíc daleko lépe vyzbrojenou. Ovšem, kosovská armáda není vyzbrojená pouze lehkými zbraněmi a přičtěme k tomu, že Kosovo má poměrně mladou populaci a tak disponuje velkou zásobárnou mladých rekrutů. Kosovo není členem NATO, ani se o tom zatím neuvažuje. Je zde ale jiná okolnost, na kterou upozorňuje známý srbský vojenský expert Miroslav Lazanski: 

„Kosovští Albánci nejsou vůbec hloupí, aby spěchali na sever Kosova. Bude postupně docházet k občasným incidentům. Kosovští vojáci budou patrolovat po celém území i na severu (zde je srbská menšina) a budou provokovat svým označením kosovské armády, což v jistém smyslu pro Srby je ´červeným znamením´. Jistě se nemýlím, když uvedu, že jsou zde přítomní také američtí experti pro propagandu a psychologický boj. Stačí se podívat na to, jak jsou kosovští vojáci cvičení. V kosovských jednotkách jsou rovněž američtí důstojníci, kteří mluví jak anglicky tak albánsky a těch zde není málo. Ve své přípravě nejsou vůbec naivní. Když dosáhnou počtu pěti tisíc, budou to již dost silné dvě brigády a jejich cílem je etnicky čisté Kosovo.“

Albánská vlajka nad kosovskými a albánskými vojáky při společném cvičení připomíná pozdě probuzený velkoalbánský nacionalizmus, provázený etnickými čistkami.

Vzhledem k vážnosti situace obrátil se srbský prezident Aleksandar Vučić k národu v mimořádném projevu, který sledovali obyvatelé severní části Kosovské Mitrovice na náměstí v televizním přenosu. Vučić uvedl, že jej velmi potěšilo, že v reakci na vyvěšení amerických vlajek kosovskými Albánci, Srbové vyvěsili své trikolory. Z delšího projevu s je významná část, kde srbský prezident upozornil představitele Kosova, že Srbsko bude sever Kosova bránit: „Máme dost sil, abychom Srby na severu ochránili. Jakékoli zneužití kosovského vojska a jeho vstup na jemu zakázané území (tj. sever Kosova, smí sem pouze KFOR – pozn. red.) podle dohody Srbska, NATO a bez povolení místních obyvatel se nesmí uskutečnit. Vstup na sever Kosova je zakázán! Jestliže bude zákaz porušen, disponuje Srbsko dostatkem svých sil, aby severní část Kosova ubránilo. Srbsko se nezřekne své trikolory a své hrdosti.“

Po neklidném pátečním dnu přišel v sobotu se svým oficiálním vyjádřením americký State department s tím, že jakákoli vojenská operace na severu Kosova musí být konzultována s KFOR.

Připomeňme, že dnes zasedá k situaci v Kosovu Rada Bezpečnosti a na ni v Bruselu naváže takzvané jednání „tři plus tři“, což jsou rozhovory tří prezidentů a tří premiérů. Budou zde premiéři Albánie, Bosny a Hercegoviny, Makedonie a prezidenti Srbska, Černé Hory, Kosova.

Pochopitelně neočekávejme převratná rozhodnutí nebo dohodu. Spíše jde o uklidnění situace a upozornění Srbska a Kosova, aby začaly znovu mezi sebou jednat pod patronací EU.