Podle jeho slov Česká republika patří k zemím, které do značné míry již ovládlo současné Rusko a které si stále více Putin přizpůsobuje svým představám.

Svoje stanovisko autor článku argumentuje tím, že cíle a metody Gerasimovy doktríny hybridní války byly již v České republice buď dosaženy, nebo alespoň částečně uplatněny.

„A je také zřetelné, že Babišův styl se do této doktríny hodí, což vysvětluje, proč oligarchu tak mohutně podporuje celá naše ruská lobby v čele s KSČM," rozvíjí svou myšlenku politik.

Dále poznamenává, že hybridní válka je produktem sovětského dědictví, která se snaží novými způsoby oživit velmocenské postavení Ruska. Mezi jejími nástroji Havlík zmiňuje informační válku, diplomacii, kybernetickou válku a další strategické aktivity.

Analytik se domnívá, že Rusko nabízí svým spojencům vlastní model vládnutí, jakousi polodemokracii a polodiktaturu. Pak samozřejmě došla řada i na ruského prezidenta samotného.

„Putin si ohnul ústavu, jak se mu to hodilo a stále hodí. Nastolil autoritářský prezidentský systém vlády, v němž je většina institucí i volených součástí struktury moci jen v pozici komparsistů velkého vůdce. O všem podstatném se rozhoduje jen a jen v Kremlu," uvedl v komentáři odborník na politiku.

V této souvislosti Havlíka zajímal i životopis hlavy ruského státu. Sáhl na jeho činnost jako agenta a politika. Nechybí zde rovněž komentář ohledně Putinova osobního majetku.

A pak autor konstatoval rozsah vlivu slovanské velmoci na Českou republiku.

„Naše země se řadí mezi země již ovládané. Stačí se podívat na obsazení Pražského hradu, Strakovy akademie a většiny v Poslanecké sněmovně. Významnou část médií vlastní náš hlavní uchvatitel moci a spolu s ním i jeho další spříznění oligarchové," komentuje dnešní situaci na české politické scéně Havlík.

Navíc se v článku podotýká, že vazba na Rusko je zjevná, podobně jako v Orbánově Maďarsku.

„Export putinismu se do České republiky zdařil mimořádně. Rusové mají toto území již za své, a pokud někde někomu u nás ustoupí, tak to nebudeme my a ani Západ, ale Čína," popisuje autor současnost a budoucnost země.

Závěr svého článku autor věnuje porovnání ruského prezidenta a českého premiéra. Zdůrazňuje, že jsou hodně podobní. Podle Havlíkovy představy Putin a Babiš mají společnou nejen schopnost lhát a manipulovat bez zábran, nýbrž i nedůvěru vůči všem ostatním.

Pak následovalo i porovnání českého premiéra s prezidentem republiky.

„Babiš je mnohem nebezpečnější než Zeman. Zeman je Putinovým chřadnoucím obdivovatelem, ale Babiš je Putinovým velmi učenlivým a okázale agilním žákem," poznamenává Havlík.

Svůj názor zdůvodňuje tím, že Babišovy fauly a kauzy jsou jen jednou stranou mince, tou druhou jsou východní inspirace a vazby, které jej provázejí a určují již od osmdesátých let.

Zde odkazuje na nedávný případ s cestou premiérova syna  do Ruska, jejíž následky jsou cítit dodnes.

„Výlet juniora na Krym v doprovodu záhadného Rusa je lakmusovým papírkem toho, kam až může Babiš zajít a co všechno mu projde. Bez trvalé podpory svých stvořitelů by své hry už dávno neustál," uzavírá Havlík.