Muslimský vpád na Moravu tehdy vedl Paša Fazil Ahmed Köprülü, ten měl snadnou práci, protože hranice Moravy a dnešního Slovenska, tehdy Uhry, nebyla nijak dobře bráněná ani opevněná. Naopak, jak píše Michal Trávníček ve zlínské mutaci webu  Idnes.cz, tak „turecko-tatarská vojska na nic nečekala a už 3. září, vedená celou řadou místních zrádců a vyzvědačů, vpadla na Moravu a vyplenila ji až k Brnu.“

Historik F. V. Peřinka o muslimském vpádu na Moravu napsal: „Byl to loupeživý vpád, jemuž rovného nepoznají dějiny naší vlasti. Žádná řádně organisovaná armáda nepohybovala se tak rychle, jako tito moslemíni, kteří ve dnech 4. - 6. září proletěli, zapálili a plenili skoro celou zemi od průsmyků v Bílých Karpatech až do jihlavského kraje. O hrady a hrazená města, kde narazili na odpor, anebo jej očekávali, ani se řádně nepokusili, protože nedopravovali s sebou ani těžkých kusů, ani obléhacích nástrojů. Když vraceli se po třech dnech pod novozámeckou pevnost, každý Tatar vedl dva, tři i čtyři zajaté, vesměs statné moravské muže, uvázané na obojcích za krk jako psy…”

Moravané se ovšem nevzdali a následujícího roku 1664 v  odvetě vtrhli se spojeneckými oddíly z Čech, Saska a Braniborska na území pod nadvládou muslimů a jejich spojenců. Podařilo se jim dobýt Nitru a Levice a u tehdy turecké pevnosti Nové Zámky došlo k bitvě, v níž byli muslimové poraženi. Během tohoto tažení se podařilo také osvobodit několik set zotročených Moravanů. Poslední větší nájezdy muslimů na Moravu proběhly v roce 1683 během muslimského obléhání Vídně. 

Dále doporučujeme: