Pane profesore, vy o sobě hovoříte jako o ekonomickém diplomatovi, nehledě na to, že jste soukromá osoba, podnikatel. Obvykle se touto činností zabývají oficiální orgány státu. Co se pod tímto termínem, o němž není příliš na veřejnosti slyšet, skrývá?

Kassay: Ve skutečnosti ještě stále běží diskuze o tom, co to ta ekonomická diplomacie je. Můžeme v tom vidět dvě věci. Ministerstvo zahraničních věcí to chápe jako určitou pomoc podnikatelům, kteří hledají v zahraničí obchodní kontakty, a proto pořádají mise, různá setkání a podobné. Stát jim při těchto aktivitách pomáhá i finančně. To je takový širší pohled na věc.

Já jsem ale začal dělat ekonomickou diplomacii trochu jinak. Začal jsem z toho, že jsem navštívil ředitele odboru ekonomické diplomacie na ministerstvu zahraniční věcí Slovenska a vysvětlil mu, že si jako podnikatel myslím, že pokud chtějí mít kontakty se světem, tak musejí mít v ruce konkrétní produkt. Tento produkt musí splňovat ta nejvyšší kritéria. Pouze takový produkt má právo dostat se na světové trhy. Předložil jsem mu při té příležitosti první část mé pentalogie Podnik a podnikání. Myslím si, že to na něho udělalo dojem a od té doby jsem začal spolupracovat s ministerstvem zahraničních věcí.

V průběhu let jsem pracoval se státním tajemníkem, který to má na starosti, měli jsme dobré vztahy. Začal jsem se ekonomickou diplomacií zabývat i po teoretické stránce. Běžný občan má totiž poměrně omezené možnosti dělat na příslušném trhu podobné věci, které mají minimálně evropský význam. V mém případě se nejedná o to, aby to byla komerční záležitost, nehledě na to, že to občas tak skutečně je.

Mým zájmem v ekonomické diplomacii je dostat co možná nejlepší znalosti o řízení podniku mezi mladé studenty, podnikatele a lidi, kteří to po celém světě pro svoji profesi potřebují.

Tvrdím, že je to nutné, neboť 25 let řídím korporaci, kde kromě výrobků vznikají názory a teorie vhodné pro ekonomickou diplomacii, neboť přímo tam (v podniku) se řeší vznikající problémy, na které nedokáže dát celistvou odpověď žádná odborná literatura, ani ta Západní. Reálně neexistuje dostatečně odborná literatura, jež by dokázala konkrétně pomoci v praxi. Díky tomu v průběhu let vznikla teorie zabývající se realizací produktů intelektuální práce i materiální povahy, ale i komplexních produktů. Na základě toho jsem sestavil teorii, která na ekonomickou diplomacii nahlíží jiným způsobem.

Zkušenosti a odezvy ze zahraničí mě vedly k tomu, že jsem se věnoval dostatečně podrobně ekonomické diplomacii z teoretického hlediska. Asi před třemi lety jsem napsal rukopis, který se jmenuje Ekonomická diplomacie. Měl více než 1000 stran. Lekl jsem se vlastní odvahy, zdali je to tak opravdu možné publikovat. Ukázalo se ale, že v současné době je to opravdu nesmírně důležitá věc, jelikož názory jsou takové, že naše zkušenosti získané z procesu transformace z plánované ekonomiky na tržní ekonomiku akutně potřebují mnohé nově vytvořené státy ve světě — státy, v nichž došlo k velkým politickým změnám. Zájem o to je velmi široký a dostává se to až na úroveň Evropské unie.

I nyní se tomuto tématu intenzivně věnuji. Během krátké doby dokončím knižní trilogii zabývající se ekonomickou diplomacií. První kniha se věnuje ekonomické diplomacii jako takové, jmenuje se Prostor — prostor, ve kterém žijeme, existujeme a konáme. Druhá se věnuje procesům — tomu, jak konáme, jakým způsobem a jakými metodami. Třetí se věnuje realizaci. Postupy jsou v knihách popsány na praktických příkladech firem, s nimiž mám největší zkušenosti.

Řekl bych, že dnes se otázka ekonomické diplomacie dostává na přední pozice v činnosti ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí (Slovenska). Verifikace postupů potvrdila, že to firmám velmi pomáhá. I ekonomické výsledky mé společnosti, která slouží jako laboratoř popsaných postupů, vykazují poměrně vysoký každoroční růst. Jak jsem vám řekl v našem předchozím rozhovoru, lidem se ani nechce věřit, že je to možné. Rezervy a možnosti ale existují vždy.

Na základě toho, co jsme si výše popsali, můžeme říci, že nosnou částí ekonomické diplomacie je spojení lidí a práce. Vědět, jak to udělat, učit se z toho a vytvářet teorii.

Je něco, co by ekonomická diplomacie z vaší pozice, nebo i české pozice mohla udělat, aby pomohla novému rozvoji vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem? Aby mohl být překonán onen kolotoč sankcí…

Já jsem člověk práce, který šel od výučního listu a mechanické fyzické práce až po absolutorium, nejvyšší vědeckou hodnost v našich poměrech, až po hodnost doktora věd a akademika Evropské akademie věd a umění, který se od samého začátku zajímá o vzájemné vztahy. Myslím si, že když je jasno o produktech, které mají utilitární charakter, které jsou výjimečné, které se dostanou na mezinárodní trhy, tak je to velké spojení mezi lidmi. Spojení lidí s produkty, jež lidé v jiných zemích potřebují.

Já tyto čistě politické otázky vnímám, ale nereaguji na ně, jelikož se necítím být politikem. Mojí politikou je vytvářet něco prospěšného pro podnik, pro lidi, jež v tom podniku pracují, zabezpečit jim solidní život, vysokou kulturu života a práce, a toto přenést i do jiných podniků, konkrétně například na úrovni Evropské unie, nebo i dále.

Nedávno jsem prezentoval svoji pentalogii Podnik a podnikání v Moskvě. Této akce se účastnilo mnoho významných hostů. To bylo jasným důkazem, že lidé skutečně mají zájem. Dodnes vznikají otázky (z Ruska) směrem ke mně.

Odpověď na vaši otázku zní: Ano, je tu něco, co by mohlo pomoci. Je tu konkrétní teorie podpořená a prověřená praxí, která přináší jasně vyčíslitelný ekonomický prospěch. Pokud to dokáže jedna firma, tak to dokáží i jiné za použití podobných praktik. Jakmile se podaří zevšeobecnit tyto věci prostřednictvím psaného vědeckého díla, aby se mohlo dostatečně rozšířit ve velkém nákladu mezi čtenáře po celém světě, potom se jistě najde množství subjektů, které naše postupy vyzkoušejí a aplikují. A právě tato vzájemná výměna zkušeností a schopnost učit se jeden od druhého poslouží jako dostatečně silné pouto mezi námi.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce