Jak uvedl Fiala v rozhovoru pro portál iROZHLAS.cz, je důležité, že v aktuální zprávě MV ČR o extremismu se uvádí, že SPD není extremistickou stranou. Místopředseda SPD a šéf poslanců o tom prohlásil:

„Jestli je za xenofobní rétoriku považováno to, že zde nechceme muslimskou invazi imigrantů, tak my to za xenofobní rétoriku nepovažujeme. Pro nás to není kompatibilní systém ani s našimi zákony. Ti lidé mají prostě jiné zákony, jinou víru a odporuje to našemu právnímu státu a systému," dodal.

Z hlediska Fialy xenofobie znamená strach z neznámého, ale SPD dobře uvědomuje čeho se bát.

„Podívejte se, co se děje v Německu a ve Francii. Každý den je tam někdo mrtvý kvůli multikulturní globální společnosti," řekl.

Podle místopředsedy SPD a šéfovi poslanců za kritiku výroků strany mohou lobby neziskových organizací a politických aktivistů, které působí na různých ministerstvech a jejichž hlavním smyslem je dělat ideologizaci politiky.

„Chtějí multikulturní globální společnost, a proto jsou ty zprávy tak psány. My multikulturní společnost nechceme, chceme, aby zůstaly úzce spolupracující národní státy. A v tom se lišíme, je to politický boj. A tady je to evidentně vidět," vysvětlil.

Fiala také okomentoval možné vydání člena SPD Miloslava Roznera k trestnímu stíhání za výroky o romském táboře v Letech u Písku.

„Pan poslanec Rozner řekl pouze jednu větu. Řekl, že se vyhodilo 600 milionů na pseudokoncentrák, teď ho cituji. Nikdy ale nezpochybnil utrpení lidí, kteří byli v táboře v Letech. Naopak my jsme si toho vědomi a odsuzujeme to. Pan poslanec Rozner zpochybnil pouze to, že se vyhodilo 600 milionů právě na vepřín v Letech," prohlásil.

Policie obviňuje poslance Miloslava Roznera (SPD) z trestného činu popírání a ospravedlňování genocidy. Během neveřejného jednání na sjezdu SPD v minulém prosinci totiž hovořil o táboře v Letech jako o „neexistujícím pseudokoncentráku".

Miroslava Roznera vzápětí zkritizovala řada politiků i historiků, některé z nich totiž podali trestní oznámení za popírání holocaustu.

Tábor v Letech byl otevřen protektorátními úřady v srpnu 1940 jako kárný pracovní. V lednu 1942 v něm byl zřízen romský tábor. Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.