Evropský parlament ve středu na zasedání ve Štrasburku přijal usnesení, v němž vyzval ke zrušení realizace projektu Severní proud 2. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v komentáři usnesení Evropského parlamentu uvedla, že takové prohlášení nemá nic společného s hospodářstvím, ale politikou.

„Německá pozice se nezměnila. Severní proud 2 je primárně ekonomickým projektem. Německá vláda to mnohokrát naznačovala. Projekt však má politickou komponentu. V této souvislosti německá vláda opět naznačuje, že potřebujeme mít jasno, co se stane s úlohou Ukrajiny jako tranzitní země po roce 2019. Toto zůstává v platnosti," řekl zástupce německé vlády.

Výstavba Severního proudu 2

Podle projektu Severní proud 2 se plánuje stavba dvou větví plynovodu, které mají celkový výkon 55 miliard metrů čtverečných ročně, od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Podle předpokladů má stavba skončit v 2019.

Povolení ke stavbě vydalo Německo, Finsko a Švédsko. Jediné Dánsko povolení zatím nevydalo.

Proti realizaci projektu vystupuje Ukrajina, protože se bojí ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu do Evropy, a USA, které prosazují své plány na export LNG. O politické motivovanosti projektu mluvilo i Lotyšsko, Polsko a Litva.

Moskva nejednou vyzvala k tomu, aby plynovod nebyl považován za nástroj vlivu.