Zvýšení minimální mzdy (minimum C SMIC pro všechny profese) o 100 eur od ledna 2019, nedanění přesčasů nebo zrušení zvýšení tarifu odvodů do fondu sociálního pojištění (CSG) pro důchodce mající méně 2 tisíc eur měsíčně. Emanuel Macron oznámil 10. prosince řadu opatření za účelem zmírnění hněvu žlutých vest. Jejich protesty trvají několik týdnů. Státní tajemník při ministrovi státního rozpočtu odhadl tato opatření na „8-10 miliard". Média a řada ekonomů připomněli rovněž nutnost navrácení 4 miliard eur, o které přišel rozpočet kvůli zrušení zvýšení ekologické daně z paliv.

„Macron to vše velice dovedně zformuloval: ve skutečnosti roste sociální dávka, a nikoli minimální mzda. Jsou to různé věci, protože se v druhém případě zvyšuje budoucí důchod, kdežto při zvýšení dávky nikoli…," soudí Naulot.

Odborník není přesvědčen o užitečnosti zproštění daní z přesčasů: „Je to dobré rozhodnutí, ale pak se má za přesčasy vždy platit, kdežto není tomu vždy tak."

Naulot promluvil o několika vládních opatřeních, o nichž se nehovořilo: „Nebylo řečeno nic o nedávném nepříjemném opatření: v letech 2019-2020 se nebude konat valorizace důchodů kvůli inflaci. Inflace se udržuje ve výši 1,5% a jako důsledek klesá koupěschopnost, což je velmi důležitá věc… Podle mého názoru nejsou tato opatření úměrná vážnosti krize. Není to ojedinělý sociální protest jako velká stávka."

Kromě „velice vážných chyb" Emmanuela Macrona na začátku jeho prezidentství, zejména v informační politice, uvedl Naulot dvě další příčiny krize ve Francii: „Stále ještě pociťujeme následky finanční krize 2008. Během deseti let se koupěschopnost nezvýšila, ale u některých vrstev obyvatelstva dokonce klesla."

Expert připomněl deindustrializaci, která „vytváří problémy ve všech regionech země". Odvolává se na data OECD a tvrdí, že se euro zhoubně projevilo na rozvoji průmyslu v mnoha zemích: „V Německu stoupla průmyslová výroba o 35 %, ale ve Francii poklesla o 10 %, v Itálii dokonce o 17 %."

Expert přitom přiznal, že dokonce polovičatá (podle jeho názoru) opatření mohou způsobit problémy s Evropskou komisí: „Nebudou-li vyhlášena nová daňová opatření nebo snížení státních výdajů, dosáhne rozpočtový schodek 3-3,5 %," míní Naulot. Schodek rozpočtu menší tříprocentního nemusí vyhovovat Komisi. Podle jeho názoru má být povinně „změněn přístup" na úrovni EU, a „státy mají získat možnost volně dýchat".

„Itálii v posledních týdnech vyčítali, že oznámila na příští rok rozpočtový schodek ve výši 2,4 %, avšak u nás bude podstatně vyšší, nemluvě o tom, že francouzský rozpočtový schodek je skutečný, zatímco italský souvisí s vyplácením úroků z úvěrů. Od okamžiku zavedení eura měla Itálie vždy prvotní kladné saldo rozpočtu, ale jen před splácením úroků," uvedl.