Dlouhodobá klimatická strategie snižování skleníkových plynů, která byla schválená Evropskou komisí koncem listopadu, je v souladu se splněním Pařížské dohody o změně klimatu. „V zásadě souhlasíme se stanoveným cílem ohledně uhlíkové neutrality do roku 2015," uvedl mluvčí Ministerstva hospodářství Maroš Stáňo. Nicméně podotknul, že se jedná se o ambiciózní cíl a jeho splnění bude vyžadovat značné úsilí ze strany členských států. Implementace nových a inovativních přístupů všech segmentů energetiky a zajištění financí potřebných pro implementaci těchto postupů.

Přitom podle portálu hlavní aktéři na Slovensku mají odlišný názor ke splnění stanovených evropských cílů. Zejména na ministerstvu hospodářství prohlásili energetickou efektivnost za hlavní metodu pro naplnění nové strategii. Mluvčí ministerstva hospodářství uvedl, že pro splnění uvedeného cíle bude nutná kompletní transformace odvětví energetiky, průmyslu i dopravy a zemědělství. Financování vidí ministerstvo v euro fondech, soukromých zdrojích a podpůrných schématech a mechanismech na straně státu, které by domácnostem a podnikům snížily náklady na opatření směřující ke snižování emisí.

Slovenský ministr hospodářství podotknul, že jaderná energetika hraje neposlední roli v procesu dekarbonizace. „Proto je velmi důležité, aby byl jaderné energii, významné technologii pro dosahování našich cílů, věnovaný dostatek prostoru ve strategii," podotknul ministr. „To se týká zejména rozdílného potenciálu využívání obnovitelných zdrojů energie, respektive rozdílného potenciálu propadů," vysvětluje Kurilla pro euroactiv.sk.

Odlišné pohledy politiků a různé potenciály zemí

Pravidla pro splnění cílů Pařížské dohody by měla být definována během probíhajícího klimatického summitu COP24 v polských Katovicích. Státní tajemník pro ministerstvo životního prostředí Norbert Kurilla považuje obavy o dosažení celosvětové dohody za legitimní. Jsou k tomu podle tajemníka dva přístupy: dohoda o globálním systému snižování emisí nebo spojení schémat nakládání s emisemi. Například Kurily podpořil snahu Francie zavést na hranicích Evropské unie uhlíkovou daň ve formě importního cla.

Kurilla také uvedl, že uhlíková neutralita EU je mimořádně ambiciózní cíl a otázkou je, kdy by mohl být dosažen. „To se týká zejména rozdílného potenciálu využívání obnovitelných zdrojů energie, respektive rozdílného potenciálu propadů," vysvětluje Kurily pro euroactiv.sk. „V nové strategii by neměl chybět důraz na snižování emisí nákladově efektivním způsobem ve všech odvětvích evropské ekonomiky," dodává státní tajemník ministerstva životního prostředí Norbert Kurilla.

Karol Galek, opoziční poslanec za SaS, vidí největší potenciál pro snižování emisí v evropské energetice, jmenovitě v obnovitelných zdrojích. Podle něho je ovšem nutné zohlednění přirozené danosti toho kterého členského státu.

Je potenciál v plynu?

Ján Klepáč, výkonný ředitel Slovenského plynárenského a naftového svazu, považuje plyn v Evropě za perspektivní zdroj energie. Podle něho jsou hlavním problémem pevná paliva. „V celé EU se neumíme zbavit využívání tuhých paliv, ať už jde o uhlí ve ‚velké' energetice — v elektrárnách a systémech centrálního zásobování teplem, nebo o vytápění domácností uhlím a dřevem ve starých neekologických kotlích na tuhá paliva," vysvětluje Klepáč. Jako negativní příklad uvedl Německo: „V opačném případě skončíme jako Německo, které ročně vynakládá na obnovitelné zdroje energie desítky miliard eur, avšak své emise skleníkových plynů nesnižuje," uvedl Klepáč.

Podle portálu si šéf slovenských plynáren myslí, že potenciál tohoto zdroje ve všech formách může taktéž nápomoci udržet náklady na transformace energetiky na nízké úrovni, a tím pádem udělat dekarbonizaci sociálně akceptovatelnou pro všechny obyvatele EU a zároveň modernizovat ekonomiku a posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Klepáč dodal, že distribuční síť zemního plynu může sloužit jako baterie na shromáždění energie zvlášť od elektrické sítě.

Role ocelového průmyslu

Prezident Slovenské unie zaměstnavatelů a viceprezident U. S. Steel Košice Miroslav Kiraľvarg se domnívá, že by měla klimatická strategie poskytnout rámec pro vzestup technologií zajištujících transformaci evropské ekonomiky na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství.

„Inovace v průmyslovém měřítku si vyžádají obrovské investice a je proto důležité, aby strategie dokázala identifikovat a mobilizovat veřejné i soukromé zdroje na podporu zavádění, rozšiřování a komercializaci průlomových technologií," řekl Kiraľvarga portálu euraktiv.sk.

Podle Kiraľvarga je také nezbytné nalézt účinná politická opatření, která přispějí k udržení konkurenceschopnosti evropské nízkouhlíkové průmyslové výroby na světových trzích.