Podle Bašty by se mohlo jednat o další barevnou revoluci, mezi které spadá například oranžová revoluce na Ukrajině, arabské jaro a demonstrace s červenými kartami v Praze.

Ve svém komentáři Bašta připomíná, že první takzvaná „růžová revoluce" se odehrála v Gruzii v roce 2003. V letech 2004-2005 ji následovala „oranžová revoluce" na Ukrajině a poté „tulipánová revoluce" v Kyrgyzstánu. Jako další přišly na řadu arabské země s krvavými revolucemi v Íránu a Tunisku, které způsobily politický kolaps v severní Africe a na Blízkém východě. Podle českého diplomata bylo hlavním prvkem na začátku všech politických událostí zapojení studentských organizací. Poté následovalo financování logistiky a lidských zdrojů americkým finančníkem Georgem Sorosem.

„Podíváme-li se na opakované neúspěšné pokusy o vyvolání barevné revoluce v Praze po přímé volbě prezidenta Miloše Zemana, musíme si již od 17. 11. 2014 povšimnout, že scénář, hlavní aktéři a sponzoři jsou celých pět let stejní. Jenom některé způsoby protestů vyvíjené v Praze byly natolik atraktivní, že je importovali do USA, aby vylepšili demonstrace proti zvolení Donalda Trumpa — červené karty. Ostatně, protesty proti výsledku prezidentských voleb ve Spojených státech představovaly první náznak toho, že technologie korekce demokratických voleb pouličními demonstracemi se nemusí omezit jen na periferii západní civilizace (včetně Prahy)," cituje server slova Bašty.

Jaroslav Bašta dále uvádí, že novou etapou těchto událostí se stal přesun revoluce, v podobě protestních akcí žlutých vest, do „srdce Evropské unie". Na rozdíl od arabského jara nemá toto hnutí hierarchickou strukturu, je organizováno pomocí sociálních sítí, a navíc má legitimní, zdánlivě nepolitické požadavky.

„Zdá se mi proto, že jsme svědky prastarého jevu, kdy nová technologie, která měla svým objevitelům zajistit převahu a úspěch v boji s konkurenty, se pak může stát noční můrou pro ně samé. Společnost, v níž se nerespektují výsledky voleb, se zcela zákonitě posouvá směrem k totalitě. Inu, kdo seje vánek, sklidí bouři, dobře věděli naši předkové," prohlásil závěrem Jaroslav Bašta.