Takový názor vyjádřil Petr Dvořák z Ústavu fyzikálního inženýrství na brněnském Vysokém učení technickém (VUT). V roce 2016 se k projektu připojilo vedení města Brna se společností Hyperloop Transport Technologies (HTT) z USA.

Podle portálu je Hyperloop, neboli tzv. hypersmyčka, rychlou pozemskou dopravou budoucnosti. Představuje totiž jakousi kapsli s místy pro cestující, která se pohybuje v tubusu. Z tubusu bude odčerpán vzduch a tím se dosáhne až tisíckrát nižšího tlaku. Díky tomu by rychlost dopravního prostředku měla byt téměř stejná jako rychlost zvuku, tedy kolem 1200 km za hodinu.

Podle Dvořáka se systém Hyperloop nejvíce hodí pro města, která jsou propojená rovinnou krajinou. Jako ideální příklad uvádí poušť. A právě proto není podle Dvořáka výstavba tohoto systému v hustě osídlené krajině s velkým převýšením, která je typická jak pro Českou republiku, tak pro jiné země Evropy, úplně vyhovující.

„Při tak vysokých rychlostech je potřeba, aby tubus neměl ideálně žádné oblouky a žádné převýšení. Při spojení Prahy a Brna je potřeba překonat Vysočinu, kde jsou běžně kopce o výškových rozdílech až stovky metrů na pár set metrech vzdálenosti. Kdyby měl tubus kopírovat dálnici, musela by být rychlost maximálně 400 kilometrů v hodině, aby bylo přetížení pro cestující snesitelné," vysvětlil situaci Petr Dvořák.

Problematikou Hyperloopu se začali vážně zabývat během posledních pěti let. V Česku bylo v plánu zavést tento systém v Brně, ale v současné době chybí studie proveditelnosti a také rozhodnutí vládní koalice. Bývalý náměstek primátora Jaroslav Kacer, který se touto problematikou zabýval, tvrdí, že by se na studii měly podílet české firmy, ale také čeští akademici.

„Brno je v Česku tahoun, protože ministerstvo dopravy to nevnímá jako prioritní záležitost," řekl Kacer pro ČTK.