„Podíváme-li se na východní hranici s Ruskem nebo západní s Evropskou unií, jazykové a kulturní vazby přesahující hranice vytvářejí pro Ukrajinu problémy, aby byla jednotnou zemí.“
To píše ve svém článku americký deník The New York Times.
S případem vydávání maďarských pasů začalo v Zakarpatské oblasti vyšetřování a v říjnu tohoto roku došlo k vyhoštění maďarského konzula v městě Berehovo. (viz) . Bylo vydáno oficiální prohlášení, že „ukrajinské ministerstvo zahraničí očekává, že se maďarská strana bude i nadále zdržovat nepřátelských kroků vůči Ukrajině a nebude porušovat ukrajinské právní předpisy.“ Ukrajinská média píší o videu, které zachycuje přijímání maďarských pasů, kdy žadatelé o pas přísahají věrnost Maďarsku před maďarskou vlajkou. Přitom je konzul upozorňuje, aby vlastnictví maďarského pasu před ukrajinskými orgány utajovali.
Ukrajinský ministr zahraničí Pavel Klimkin uvedl, že udělení maďarského občanství je v rozporu s Vídeňskou úmluvou o konzulárních vztazích. Podle něj bude Ukrajina na vydávání maďarských pasů Ukrajincům reagovat. Jeho maďarský protějšek Peter Siyarto naopak pohrozil, že budou přijata nová opatření k zabránění evropské a euroatlantické integrace Ukrajiny. Dále maďarský ministr uvedl, že udělování maďarských pasů neporušuje maďarskou, ani ukrajinskou, ani mezinárodní legislativu.
Ukrajinští představitelé prohlásili, že v Berehovu znovu otevřou již dlouho opuštěnou vojenskou základnu. Budapešť okamžitě zareagovala s tím, že jde o „nepřijatelný“ krok, který znamená, že Ukrajina považuje maďarské obyvatele města za hrozbu.
Vztahy obou zemí nejsou nejlepší a nepřispělo k tomu ani jmenování maďarského komisaře pro rozvoj Zakarpatské oblasti, kterým se stal expert pro Ukrajinu István Grezsa. Jinak řečeno, Maďarsko vytvořilo instituci, jejíž příslušnost zahrnuje část suverénního území jiného státu. Komisař má na starosti předškolní vzdělávání. Na to ostře reagovala Ukrajina s prohlášením, že tato funkce musí být okamžitě zrušena, jinak bude tento úředník prohlášen za „persona non grata“. Maďarsko na to odpovědělo: (viz) „Pro maďarskou vládu je důležitý rozvoj Zakarpatska a je zřejmé, že to vyžaduje zdroje z maďarského rozpočtu. Těžko je pochopitelné, že jde o nevhodné důvody, kdy ukrajinská vláda využívá veškeré možnosti k zabránění poskytnutí této pomoci.“
Ildikó Oroszová, rektorka maďarského institutu Ferenc Rakoczi II v Beregovu je však s maďarskou finanční pomocí spokojená a diví se, proč by se v tomto regionu mimo ukrajinštiny nemohlo mluvit jiným jazykem. Podle novináře New York Times, který s rektorkou mluvil, se měla Oroszová vyjádřit v tom smyslu, že zdejší lidé nejsou žádní migranti, proti kterým Orbán bojuje, ale spíše se dají přirovnat k americkým Indiánům, jejichž území bylo obsazeno. „Jsme to my, kdo je zde stále doma. Naopak jsou to jiní, kteří se k nám přicestovali,“ říká Ildikó Oroszová, jejíž babička se narodila v Československu, její matka v Maďarsku a ona sama má v rodném listě napsáno Sovětský svaz.
Polský novinář Michal Milosz měl napsat v článku „Polští politici si 15 až 20 let nevšímají banderovství“ na serveru Prawy.pl, že na Ukrajině kvete banderovství a je úspěšné.
„Za peníze polských daňových poplatníků podporujeme zbrojní stát Bandery: Ten nemá budoucnost, prchají mladí lidé a zůstává tam jen bída a banderovství. Pokud jste, vy polští politici, za celých patnáct let nepochopili, co to znamená být Ukrajincem, zemřete jako hlupáci,“ píše v článku Milosz (viz )
Není divu, že Polsko nemá pro banderovce pochopení ani po odkrytí německých archivů o Ukrajinské povstalecké armádě, kde jsou zaznamenány i její zásluhy za osvobození během druhé světové války. Letos na jaře dochází k odsouhlasení novely zákona o Ústavu paměti národa, známé jako zákon a holocaustu. Podle něj hrozí vězení za popírání zločinů ukrajinských nacionalistů vedených Šuchevyčem a Stepanem Banderou. Na západě Ukrajiny se konají demonstrace, zejména ve Lvově a předák pravicových radikálů Svjatoslav Siryj prohlašuje:
„Vyšli jsme do ulic, abychom předvedli, že Lvov je banderovské město a nikdo nám nebude nařizovat, koho máme ctít.“
„Historická pravda potřebuje otevřený dialog, a ne zákazy,“ uvedl prezident Petro Porošenko.
Z toho je vidět, že odhalování historie a udržovat dobré sousedské vztahy není jednoduchou záležitostí. Zatím se zdá, že Ukrajinci mají bezproblémové vztahy jen s krymskými Tatary a jejích vůdcem Mustafou Džemilevem, kterého nedávno prezident Porošenko vyznamenal Řádem svobody. Je jasné, že se jedná o účelový svazek určený v boji proti Rusku. Dokonce se mluví o tom, že Ukrajina hodlá vybudovat jednotku sestávající se z bojovníků muslimských menšin.