Francouzské noviny Le Figaro uvedly, že 27. listopadu Macron představil aktualizovanou státní environmentální strategii. Macron oznámil plány vlády na vyřazení 14 jaderných reaktorů z provozu do roku 2035. A toto není první takové prohlášení. V létě 2018 zazněla podobná slova v jednom z francouzských televizních kanálů od ministra pro integrované environmentální transformace Nicolase Hulota.

Francie (bez jakéhokoli sarkasmu) je jednou z předních energetických velmocí světa. Navíc je jednou z nejvíce „jaderných" zemí. Na jejím území působí 58 jaderných reaktorů a tímto indikátorem je republika druhá po Spojených státech. Zatímco v USA je podíl jaderné energie už několik desetiletí zhruba 20 %, ve Francii mírový atom zabezpečuje 71,5 % od celkového objemu energie. Je možné, že výroky pana Macrona jsou spojeny s vysoce pochybným nákupem americké General Electric těžkého strojního gigantu Alstom. Právě společnost Alstom vyráběla turbíny Arabelle, které byly uvedeny do provozu ve všech francouzských jaderných elektrárnách po celém světě. Když byl Emmanuel Macron tajemníkem prezidentského štábu, řekněme, že se nebránil agresivnímu převzetí společnosti Alstom.

Dnes se General Electric nedaří dobře, média diskutují o možném bankrotu. Dalším možným důvodem je to, že společnost Orano odmítla další vývoj zařízení pro jaderné elektrárny a od roku 2017 se zaměřuje výhradně na zajištění jaderného palivového cyklu. Ve skutečnosti Francouzi kráčí ve stopách Britů, kteří vědí vše o provozu a likvidaci přepracovaného jaderného paliva, ale nemohou sami stavět jaderné elektrárny.

Slova pana Macrona by mohla být spojena s plánovaným vyřazením několika jaderných elektráren z provozu. Dokonce i Francois Hollande během prezidentské kampaně slíbil, že uzavře jadernou elektrárnu Fessenheim, která byla spuštěna v roce 1977. Dnes je v čele mocenské pyramidy další prezident, ale problém těchto dvou energetických jednotek doposud nebyl vyřešen.

Prezident se ji pod tlakem zelených rozhodl zcela zastavit, ministerstvo energetiky však prostřednictvím soudu toto rozhodnutí zrušilo do doby, než budou v jaderné elektrárně Flamanville uvedena do provozu náhradní zařízení. Tu však stále nemůžou uvést do provozu. Zaměstnanci z Fessenheimu navíc organizují stávky a žádají o zachování elektrárny a pracovních míst. Co se týče zbývajících elektráren, na „seznam k rozstřílení" se dostaly zřejmě i „starci" francouzského energetického průmyslu. Saint-Vulbas, Gravlin, Dampien-en-Bourlie a další. Protože nikde není uvedeno, které z nich budou pozastaveny, zkusíme zjistit, o jakých ztrátách energetického sektoru může jít řeč.

Na všech starých elektrárních, které jsou potenciálně vhodné k uzavření, existují vodní chladiče typu PWR. Průměrný výkon takového reaktoru činí 880 — 900 megawattů.

Když to spočítáme, zjistíme, že pokud se slova Emmanuela Macrona skutečně naplní, pak za sedm let Francie může ztratit asi 12 gigawattů výrobní kapacity. Uvádí se, že se to dělá „za účelem boje proti závislosti na ropě a plynu a také kvůli přechodu na slibné obnovitelné zdroje energie".

Navíc vláda každoročně dotuje odvětví zelené energie ve výši tří miliard eur a očekává se, že investice budou narůstat. Po opuštění od atomu mohou v blízké budoucnosti dosáhnout až osmi miliard. Nemáme nic proti obnovitelným zdrojům energie, ale dnes je celé toto odvětví velmi nestabilní, nerentabilní a má nulové manévrovací možnosti. Zjednodušeně řečeno, solární panely jsou v noci a v mlze neužitečné, větrné mlýny se netočí při bezvětrném počasí a pelety se spalují při mnohem nižší teplotě než obyčejné uhlí.

Je třeba dodat, že současný „Majdan" ve Francii je zaměřen nejen na ekonomické reformy vlády, jedním z požadavků je zabránit růstu sazeb za elektřinu. Dobře, čert vem obyvatelstvo, ale Francie je přece energetická velmoc. Každý rok rozpočet obdrží zhruba tři miliardy eur z vývozu elektřiny, která putuje do Švýcarska, Španělska, Itálie a zemí Beneluxu. Uzavření jaderných elektráren je dobré, pokud prostě zrušíte tuto položku příjmu a nezavede vás to do mínusu.

Můžeme ještě dodat, že jak Macron, tak Hulot vyhlásili úplné opuštění od uhlí. Uvádí se, že Francie uzavře do roku 2020 všechny své uhelné elektrárny. Zbývají pouze čtyři: Provence, Porcheville, Le Havre a Cordemais. Jejich uzavření znamená mínus dalších 6,3 gigawattů.

Vzhledem k tomu, že populace Francie pomalu roste a průmysl nevykazuje příznaky brzké smrti, vše, co bylo popsáno výše, zní extrémně podivně a nelogicky. Nicméně pokud připomeneme, že ministr Nicolas Hulot je bývalý televizní moderátor a aktivní lobbista pro zelenou energii, vše bude hned mnohem jasnější.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce