„Myslím, že celá ta ‚akce‘ měla především Petru Porošenkovi zvýšit preference před březnovými prezidentskými volbami, v nichž podle očekávání prohraje. Svědčí o tom mimo jiné i reakce ze světa — EU neuvaluje na Rusko další sankce, protože chybí konsensus, Trump sice zrušil oficiální setkání s Putinem v Buenos Aires, ale příčinou byl spíš domácí, americký nátlak v rámci nekončící ‚Russiagate‘. Koneckonců, i při samotném projednávání Porošenkova ‚válečného stavu‘ v kyjevském parlamentu, se o lodích u Kerče moc nemluvilo, poslancům šlo především o to, aby Porošenko nezrušil volby a nezůstal tak u moci napořád.
Faktem ale je, že ‚válečný stav‘ platí a teoreticky se všemi průvodními možnostmi omezovat platnost ústavy, a to na měsíc. Bude zajímavé sledovat, co během něho Porošenko ještě vymyslí, protože se zatím zdá, že vůbec ničeho nedosáhl — volby budou, Západ mu žádnou hmatatelnou podporu neposkytuje, prostě nic. Podle mého něco udělat musí, protože přece neprosadil ‚válečný stav‘ jen tak pro nic za nic. Jako plácnutí do vody. To by byl už vážně vrchol trapnosti. I když, americké námořnictvo teď žádá své ministerstvo zahraničí, aby mu s Turky dojednalo vstup do Černého moře, prý kvůli ‚ruským akcím proti Ukrajině‘. Takže něco se přece jen děje…" uvedla Spencerová na otázku o incidentu v Kerčském průlivu.
Další otázka se týkala výroční zprávy, kterou přinesla Bezpečnostní informační služba. Ve které mimo jiné uvádí, že „dezinformační weby" sice z drtivé většiny nejsou placeny Ruskem a jejich provozovatelé skutečně upřímně nemají rádi EU a NATO a „dezinformují" jaksi ze svobodného přesvědčení, ale zároveň tím Rusku pomáhají, jelikož vytvářejí „kouřovou clonu" pro další ruské aktivity. A co poradit českým politikům, kteří prý lehkovážně chodí na rauty na ruskou ambasádu?
„Chodit, nebo nechodit na ruskou ambasádu? Nevím, nemám s tím žádnou zkušenost, ale osobně bych zbytečně nemluvila ani na ambasádě americké, protože z pohledu Washingtonu jsme jako Evropská unie už taky jasný nepřítel, a tak by bylo asi hodně hloupé pouštět si pusu na špacír i tam. Ale jinak, upřímně řečeno, mě zpráva BIS až tak nepřekvapila, protože tak nějak počítám s tím, že v každé správné zemi, která stojí aspoň za něco, jsou cizí agenti a zkoušejí nějaké své pikle. Země, o kterou se cizí špionáž nezajímá, musí být fakt na odpis a nechtěla bych v takové žít," říká novinářka.