Umělecké obrazy (podobně jako fotografie) — obrana proti MATRIXU, potvrzení identity

Autorkami výstavy nazvané „Tož to kupte!" TGM a sbírka umění pro Hrad jsou Markéta Ježková a Jitka Šosová. Větou „tož to kupte!" Masaryk posvětil získání první várky obrazů, kterými se rozšířila původní sbírka Habsburků. Autorky samy říkají: „[Citovaní čtyři prezidenti] společně postupně vytvořili sbírku, v níž jsou zastoupeni významní čeští umělci a která představuje neobyčejnou perspektivu pohledu zdejších dějin."

Krymské slunce Ivana Ajvazovského ozařuje Pražský hrad navzdory protiruským sankcím

Sputnik si zašel na výstavu, přidružil se ke komentované procházce po výstavě. Ke svému překvapení zjistil, že mezi vystavovanými umělci jsou dva ruští malíři — IIja Repin (1844-1930) a Ivan Konstantinovič Ajvazovskij (1817-1900). Ajvazovskij se svým obrazem Východ slunce na Krymském pobřeží výborně stylově doplňuje s českým malířem Jakubem Schikanederem (1855-1924), jehož obraz Na ztracené vartě zpracovává impresi měsíce (nebo večerního slunce?). U Ajvazovského slunce vychází, u Schikanedera zapadá. První výjev je situován na Krym s důrazem na moře, druhý český autor maluje z paměti, jde o výjev večerní, ba noční zamlžené zimní Prahy, vyvolaný z paměti, kdy se stíny prodlužují… Zasněný akademický romantismus marinní scény ruského umělce se prolíná s romanticky nebulózním dojmem ulice české metropole, v jejímž přítmí mizí kočár (obdoba symbolu vzdalující se lodi). Oba zmíněné obrazy jsou naprostými skvosty. Přinášíme vám je obrazem i na videu. To musíte vidět.

Decentní a „slušná" témata, hlavně krajinky, nečekaně narušuje Vojtěch Hynais (1854-1925) virtuózním obrazem Kající se Máří Magdaléna. Darmo mluvit. Obraz rusovlásky (zrzky) prostě musíte vidět. Zákazu nahotinek nedbá i „triptych" Maxe Švabinského Touha — Pocit blaženosti — Rozkoš. Poslední jmenovaný nežli viděti, lépe jest prožít…

Na výstavě zhlédnete plejádu českých mistrů. Nabídne se vám Frantova náladička od Františka Kavana (1866-1941). Tento obraz prý dobře vystihuje Masarykovu zálibu v krajinách, jejichž vůně na člověka z plátna přímo dýchá. Čekají na vás historická a historizující romantická, ba patetická témata Jaroslava Čermáka (1830-1878), laureáta zlaté medaile z pařížského Salonu, stejně tak určitě oceníte díla nedostižného v kresbě Mikoláše Alše (1852-1913); domy v různých českých městech se mohou pochlubit výzdobou od tohoto umělce.

Velmi půvabným plátnem je portrét Boženy Němcové z dílny Josefa Helicha (1807-1880). Nádherný dekolt, šíje, ženské ruce, které rafinovaně kryjí krajky. Masaryk si natolik zamiloval tento obraz, že jej umístil do své pracovny. Známe jej z mnohých reprodukcí

 
Na výstavě uvidíte (pokud jste ještě nebyli) například Alšovu kresbu Praha za Rudolfa II. Kurátoři výstavy dále nabízejí plátna novoromantického krajináře Antonína Chittussiho (1847-1891), stejně jako Beneše Knüpfera (1844-1910), údajně jediného Čecha, který uměl namalovat moře. Uvidíte jeho obraz Moře s racky. Tento obraz je zajímavým způsobem rozsvícen použitím zelené barvy. Nepřekvapí, že výstava přináší i obrazy malířek Amálie Mánesové (sestra Josefa Mánesa), Charlotty Piepenhagenové či Marie Vořechové-Vejvodové. Z rodiny slavných Mánesů se představí Josef Mánes (námět staropražských rodin) a Quido Mánes. Dále pak vedle Josefa Mánesa rokokově působící i Norbert Grund (1717-1767). Z krajinářů uvidíte obrazy Jindřicha Průchy či psychologizujícího Jana Preislera, nabízející k analýzám motiv krajiny bez nebe. Z písniček Jiřího Suchého známe Luďka Marolda. Jestlipak by se vám líbil jeho obraz U kulečníku? Jeho styl je až reportážový a obraz evokuje odlesky, barvy jsou spíše studené.

Byl prezident Gottwald primitiv, že preferoval ve výtvarném umění folklór?

Prezident Beneš poté pořídil pro prezidentskou sbírku díla takových modernistických malířů jako Emil Fila, Václav Špála. Prezident Hácha mimo jiné pořídil již zmíněného Jakuba Schikanedera. Socialistický prezident Klement Gottwald delegoval výběr obrazů na uměleckou komisi, která prý sklouzla k socrealistické průměrnosti. Přesto mezi jeho akvizicemi je slavný Brožíkův obraz Volba krále Jiřího z Poděbrad. Autor tohoto článku by se přimlouval, aby se zejména z exprezidenta Klementa Gottwalda v této souvislosti nedělal žádný primitiv. Sice to sem nepatří ale přesto: vzpomínáte si, jak jeden velmi slavný český herec rozstříhal na televizní obrazovce filmový pás s ruskou pohádkou Mrazík (rus. Морозко)? Ještě se u toho tenkrát pitvořil, aby si pak nakonec v muzikálové verzi Mrazíka po letech zahrál… Schválně, jestlipak si čtenáři Sputniku na diskuzním fóru pod článkem vzpomenou, koho máme na mysli. (Protože takovýto akt by za čirý primitivizmus mohl být považován spíše.)

Závěrem: Výstava Tož kupte to! Je nádherná přehlídka „rodinného stříbra", jde-li o to nejlepší, čím národní sbírka obrazů oplývá. Zhlédnout ji můžete zdarma. Můžete si pro sebe zařídit i komentovanou výstavu, nebo si pořídíte knižní publikaci, jež výstavu provází. Autorky Markéta Ježková a Jitka Šosová odvedly brilantní práci. A pravidlo o nahotinkách? Ano, porušil je už Tomáš G. Masaryk, minimálně obnaženými zády Maří Magdalény… Na výstavě uvidíte i díla autorů, která se z prostorových důvodů do této anotace nevešla.

Zdroj:
Ježková, Markéta; Šosová, Jitka: Tož to kupte! Well then, buy it! Správa Pražského hradu, Praha 2018.