Spojené státy by ale měly vědět, že pokud by Írán nemohl vyvážet ropu, pak to nebude moci dělat žádná země Perského zálivu, řekl iránský prezident Hasan Rúhání v úterý ve svém proslovu, který byl vysílán živě státní televizí.

Představitelé Íránu dříve vyhrožovali tím, že provedou protiopatření proti sankcím USA na vývoz ropy tím, že uzavřou Hormuzský průliv, tedy strategickou vodní cestu spojující producenty surové ropy na Středním východě s klíčovými světovými trhy.

Nedávno americký ministr zahraničí Mike Pompeo znovu potvrdil odhodlání Washingtonu čelit íránským „hrozbám" tím, že budou vyvíjet maximální tlak na zemi.

5. listopadu Washington uvalil nová jednostranná omezení na íránský energetický, námořní a finanční průmysl s již zmíněným cílem snížit jejich vývoz ropy na nulu.

Po zavedení nového balíčku sankcí se Rúhání zavázal, že bude pokračovat v prodeji ropy navzdory „nezákonným a nespravedlivým" omezením.

„Faktem je, že Íránská islámská republika může prodávat svoji ropu a bude prodávat svoji ropu… dokonce i kdyby tyto země [kupující] nenabídly výjimky. Prodáváme naši ropu se ctí… Tyto sankce porušujeme čestně, protože jsou kruté a jdou proti mezinárodnímu právu," citovala Press TV.

Administrace Trumpa se rozhodla udělit dočasnou výjimku osmi zemím, kterým umožní pokračovat v dovozu iránské ropy, pokud sníží své nákupy.

Sankce byly zavedeny poté, co se prezident Trump rozhodl odstoupit od jaderné dohody s Íránem z roku 2015. První kolo sankcí vstoupilo v platnost v srpnu.

Další účastníci dohody, Rusko, Čína, Francie, Německo a Spojené království, však opětovně potvrdili svůj závazek k dohodě a snaží se obejít americká omezení.