4. 12. 2018
Tisk článku
Alexandr Bovdunov se ohlíží po reakcích na ukrajinské provokace v Černém moři svědčících o naléhavé potřebě eskalovat konflikt a udělat z ruské hrozby opět prvořadé téma světové politiky, nebo přímo záminku k válce
Po ukrajinské provokaci v Kerčském průlivu z 25. listopadu se rozhostil klid před bouří. Zavedení válečného stavu v řadě regionů Ukrajiny prezidentem Petrem Porošenkem není, jak sám uvedl, žádný pokus o vtip. Kyjevská vláda očekává „ruskou invazi“, což při jejím obvyklém způsobu informování obyvatelstva znamená pravý opak: je připravena na nové provokace, střety a pokusy otestovat sílu a reakci Ruska v mnoha směrech.
Porošenko nemá co ztratit. Mimořádně nízké volební preference znamenají, že může zůstat u moci pouze zázrakem, nebo v případě velkého konfliktu s Ruskem. Válka, pokud bude rozpoutána, je východiskem i pro západní globalizační elity zapletené do problémů v Evropě, vystrašené výbušným nárůstem občanských vzpour a postižené nepřijatelným prezidentem USA Donaldem Trumpem. Jejich dlouhodobým cílem je přeměnit doutnající občanskou válku v západním světě na válku globální, spojit národy tváří v tvář hrozbě "ruského barbarství", a radikálně tak změnit politický program dne.
Nepřímo to potvrzují i reakce předních světových politiků. Trump zdůraznil, že je znepokojen tím, co se děje v Černém moři. Krátce předtím sdělil svým příznivcům, že Amerika příliš dlouho bránila cizí hranice na vlastní náklady. V Berlíně a v Paříži požadují zmírnění napětí. V podobném tónu proběhla i komunikace Vladimíra Putina a Recepa Erdogana.
Londýn se vyslovil v duchu obecné rituální podpory Ukrajiny. Velká Británie slovy ministra obrany Gavina Williamsona několik dní před incidentem oznámila zesílenou pomoc Ukrajině a vyslání hydrografické průzkumné vojenské lodi Echo do Černého moře za účelem „zajištění svobodné plavby“. Toto gesto nepochybně poskytlo Ukrajincům sebedůvěru, s níž se mohli vrhnout do dalších protiruských provokací při součinnosti státu zapojeného v NATO a s perspektivou vytvoření vojenského bloku, který by se zúčastnil ozbrojeného konfliktu s Ruskem.
Zajímavá byla také reakce bývalého velitele britského námořnictva admirála lorda Westa, labouristy typu „Blaira“, který v reakci na incident v Kerčském průlivu vyzýval poslat do Černého moře eskadru torpédoborců třídy „Type 45“.
Příznačná je i sestava amerických politiků a tvůrců veřejného mínění, kteří požadovali rozhodnou odvetu. Jsou to demokraté, neokoni a s nimi někteří sympatizující politici z řad republikánů. Pravděpodobný předseda sněmovního výboru Kongresu USA, jehož nové složení se bude scházet od ledna příštího roku, demokratický kongresman Eliott Engel vyzval k „velmi tvrdé odvetě“ a k rozšíření dodávek zbraní Ukrajině. K tomu platný americký zákon o rozpočtu na obranu z roku 2018 stanoví vojenskou pomoc Kyjevu, včetně vyzbrojení ukrajinského námořnictva.
„Až Putin uzří padlé ruské vojáky, začne uvažovat jinak,“ vyjádřil se cynicky demokrat Engel.
Předseda senátního výboru pro obranu republikán Jim Inhofe požadoval uložení sankcí proti Moskvě a také zvýšení vojenské pomoci Ukrajině. Podobná prohlášení učinila řada dalších známých politiků z obou komor amerického Kongresu.
Mají tak další důvod učinit přítrž stávajícímu údajnému „mírnému“ postoji k Rusku a jeho vůdci.
Anne Applebaumová, přívrženkyně neokonů a manželka bývalého polského ministra obrany (a bývalého britského občana) Radoslawa Sikorského, vyzývá na stránkách The Washingtom Post celý Západ, aby se sjednotil proti Rusku. Další neokon, zakladatel The Weekley Standart, Bill Kristol míní, že důvodem všeho je slabost Trumpovy politiky - ale konkrétní řešení nenabízí.
Admirál James Stavridis, bývalý vrchní velitel spojeneckých ozbrojených sil v Evropě a demokrat, který má pověst jestřába, na stránkách britských Timesů vyzval Donalda Trumpa, aby dal tvrdou odpověď Putinovi, a požadoval po zuby vyzbrojit Ukrajinu, aby se podle jeho mínění zabránilo eskalaci krize (v této souvislosti si povšimněme též reakcí od našich politiických neokonů a aktivistů, např. Jiřího Pospíšila z TOP 09: Na ruskou agresi musí přijít rázná odpověď - pozn. PP).
Samotný Trump, který nedávno zaujal důrazně nedotčený postoj v reakci na mediální tlak, uvedl před schůzkou G20, že kvůli incidentu v Kerčském průlivu by mohl odmítnout setkání s Vladimírem Putinem uskutečněné nakonec 1. prosince v rámci summitu G20 v Buenos Aires.
Současně s verbálními útoky Západu byla posílena ruská vojenská skupina na Krymu. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že do bojové služby na poloostrově bude do konce roku zapojena další divize protivzdušné obrany vyzbrojená komplexy S-400. Na silnicích Krymu byla rovněž zaznamenána přeprava pobřežního raketového systému „Bal“ s protilodními raketami Ch-35. Na druhé straně poslal Pentagon v rámci průzkumné mise do oblasti Kerčského průlivu protiponorkový hlídkový letoun Boeing P-8 Poseidon. Navíc bylo nad Krymem zjištěno britské průzkumné letadlo Boeing RC-135W. Ruské noviny „Izvestia“ současně rozšířily informaci o přípravách na zřízení americké vojenské základny na území Ukrajiny.
Co bude dál? Přísně matematicky vzato, je to jasné. Naštěstí svět není jen matematika. Takže nějakou šanci ještě máme.