Svatováclavské kázání patera prof. Piťhy, i když od jeho pronesení uplynulo více než měsíc, stále hýbe jak českou politickou scénou, tak i Katolickou církví. Neomodernisté uvnitř mystického Těla Kristova, kteří tam pronikli za účelem její likvidace, se činí opravdu úžasně. Kdyby působili za bolševiků, dostali by nepochybně Leninův řád.

Jejich hlavní zbraní je lež. Už Voltaire v 18. století ji zdůrazňoval jako nejúčinnější arsenál v boji proti Církvi, její věrouce a mravním hodnotám. „Jen lžete,lžete, milí přátelé, ono nakonec pokaždé z toho něco zůstane…“ – to mnohokrát zdůrazňoval. „Kulhavý ďábel“ a reichspropagandminister Joseph Goebbels ve III. Německé říši to potom vyjádřil lapidárně: „Stokrát opakovaná lež se nakonec stane pravdou…“¹

1. listopadu vyšly hned dva články plné lží. Tomáš Halík v Lidových novinách polemizuje s kritikou Václava Klause na jeho adresu, v níž se exprezident staví na stranu prof. Piťhy. A na internetovém portálu christnet.eu téhož data jistá Hana Blažková zveřejnila článek pod titulem „Odkud se vzalo Piťhovo proroctví?“

Společným jmenovatelem obou příspěvků je ujišťování, že nám vlastně žádné nebezpečí ze strany genderistů a homosexualistů nehrozí, že Piťha nezodpovědně straší lidi, když upozorňuje, že za několik desetiletí nám (resp. našim dětem a vnukům) vezmou děti, jestli jejich výchova bude v souladu s přirozeným mravním řádem, jenž uznává pouze monogamní a věrné doživotní manželství muže a ženy za legitimní. V Halíkově článku se nadto setkáváme s obvyklými tirádami, že odpůrci jeho článek proti prof. Piťhovi úmyslně zkreslili, že on prý nikdy netvrdil, že pohlaví člověka je sociální konstrukt, nebo že nikdy nebyl a není ideologem militantního genderismu, feminismu a homosexualismu.

Je jasné, že Halík je příliš opatrný a chytrý na to, aby své názory prezentoval touto formou. Dělá to mnohem rafinovanějším způsobem. Nicméně jestli opravdu nezastává levičácké a neomarxistické stanovisko genderismu a homosexualismu, proč potom 13.10. v Lid. novinách tak hystericky zareagoval na Piťhovo kázání? Proč ujišťuje český národ a zejména české katolíky, že Piťhovo varování o odebírání dětí a o koncentrácích je nepravdivé? On sám moc dobře ví, že není. Nepatří k neinformovaným lidem a jistě je mu známo, že v Kanadě obránkyně nenarozeného života a praktikující katolička Mary Wagnerová neustále pendluje mezi svobodou a kriminálem jen proto, poněvadž má odvahu chodit na potratovou kliniku, rozdávat matkám jdoucím na zákrok růže a přesvědčovat je, aby své dítě nechaly žít. Ve vězení nedávno skončila i pětice osob v USA v čele s katolickým knězem, kteří se pokusili o totéž – a mohli bychom dále pokračovat.

Případů, kdy přišli o licenci pekaři nebo cukráři, protože z důvodů svědomí odmítli upéci dort homosexuálnímu páru, chystajícímu svoji „svatbu“, nebo přišli o zaměstnání úředníci, poněvadž z těch samých důvodů svědomí nesezdali tyto sodomity, je na Západě a za oceánem bezpočet. Zdravotní sestry a letušky jsou vyhazovány z práce, když nosí na krku kříž a odmítají ho sundat, nebo když sociální pracovnice klientce nabídnou, že se s ní pomodlí, před lety ve Velké Británii vyhodili řidiče kamionu, protože měl v kabince kříž a svaté obrázky. Odebírání dětí rodičům se děje nejen v Norsku, kde je občan bezbranný proti všemocnému Barnevernetu, ale i v sousedním Německu, když rodiče vytrvale odmítají posílat děti do hodin čuňácké sexuální výchovy, někteří z nich strávili už nějaké dny a měsíce ve vězení nebo museli zaplatit tučnou pokutu.² To nejsou fantasmagorie, o těchto konkrétních případech pravidelně informuje prorodinný katolický časopis „Information FMG“. Teď nedávno čtu na kathnetu o kauze jedné učitelky v Rakousku, která byla odsouzena k pokutě za to, že Mohameda nazvala pedofilem (byl snad něco jiného, když jako 55letý si vzal 6letou a v jejich 9 letech s ní souložil?).

Halík není tak naivní, aby si myslel, že tyto represe se nebudou stupňovat a nepřijdou dřív nebo později také k nám. Jestliže ujišťuje, že nikoliv, potažmo potom se tváří, jakoby v demokratických zemích Západu vůbec neexistovaly, pak je to voltairovsko-goebbelsovská lež těžkého kalibru, která má české zastánce rodinných hodnot ukolébat a uklidnit. Z našich dějin známe takových verbálních podvodů víc, zvláště z komunistické éry, kdy r. 1948 soudruzi slibovali, že rolníci nebudou nuceni vstupovat do družstev, nebo když Tonda Zápotocký r. 1953 den před měnovou reformou hřímal, že „naše měna je pevná“ a tudíž nic nehrozí.

Paní (nebo slečna) Blažková se zase snaží na ChN katolíky ujistit, že varování z úst prof. Piťhy a dalších obhájců rodiny a věrného heterosexuálního manželství pochází z dílny jakési nadnárodní organizace usilující o politickou moc ve světě, kterou by prý využili k legalizaci trestnosti potratů, antikoncepce, homosexuality, k zákazu rozvodů, pornografie atd. Napadá též české Hnutí Pro život ČR, že je na tuto mezinárodní agendu napojeno prostřednictvím polského Ordo iuris. Inu, i kdyby to bylo pravdou a taková nadnárodní agenda existovala, s chutí bych ji podpořil, neboť to, co hlásá a čeho se pí Blažková bojí jako fantóma, je ve skutečnosti tím, o co musí ve společenské rovině každý katolík hodný toho jména usilovat a přát si. Blažková též nevybíravě útoči i proti Gabriele Kuby za její knihu „Globální sexuální revoluce“ a sugeruje, že její varování, v podstatě identická s tím, co řekl prof. Piťha v katedrále, jsou prý výmyslem právě této nadnárodní agendy.

Inu, nikdo si nic vymýšlet nemusí, stačí jen aspoň trochu sledovat, co se děje západě a jižně od našich hranic, jak je o tom řeč výše. Že toto nebude chtít EU prosazovat též u nás, si může myslet opravdu snad jen absolvent první třídy obecné. Nejhorší na tom všem ale je, že lidé oddávající se této voltairovsko-goebbelsovské lži, vystupují jako katolíci a dokonce v pozici duchovních. Vědomě ale lžou, když zamlčují, případně popírají „demokratické“ represe proti zastáncům tradičních rodinných hodnot – a proto je nelze považovat pouze za zmýlené. Jsou to opravdoví škůdci – a platí na ně sloka jedné písně ze starého kancionálu, která se v novém zpěvníku již nenachází: „Škůdce Církve potři, Pane.“ Kéž Bůh dá!