„Nepospícháme s rozhodnutím o sankcích, ale hodláme dodržovat zákony (jde o americký zákon z roku 1991 o kontrole chemických a biologických zbraní a o zákazu jejich použití)," poznamenala mluvčí.

Robert Palladino, šéf tiskové služby MZV USA, na začátku listopadu prohlásil, že Washington před tím, než sankce proti Rusku zavede, důkladně prozkoumá veškeré eventuální následky pro národní bezpečnost země.

„Tento proces vyžaduje čas a my chceme, aby byly sankce zavedeny správně. Musíme pozorně prozkoumat dopad těchto sankcí na národní bezpečnost USA," řekla Nauertová závěrem.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí dne 6. listopadu oznámila, že Bílý dům hodlá jednat v souladu s ustanoveními zákona o nešíření chemických a biologických zbraní CBW, který vyžaduje zavedení dodatečných sankcí. Tentýž den Ed Royce, předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, obvinil Rusko z toho, že nedodrželo zákon o nepoužití chemických zbraní.

Washington schválil koncem srpna první balíček nových protiruských sankcí kvůli případu Skripalových. Bylo oznámeno, že v listopadu by mohl vstoupit v platnost druhý balíček opatření, který by znamenal snížení úrovně diplomatických vztahů a téměř úplný kolaps obchodu. Zatím k tomu ale nedošlo.

Rusko bylo vyzváno, aby poskytlo světovému společenství oficiální ujištění o tom, že nemá v plánu použít chemické zbraně. Zároveň bylo požádáno, aby poskytlo mezinárodním odborníkům přístup ke svým chemickým objektům.

Dne 4. března byl v britském městě Salisbury otráven Sergej Skripal a jeho dcera Julia. Vyšetřování zjistilo, že byli vystaveni působení nervově paralytické látky třídy Novičok. Londýn obvinil z útoku Moskvu. Rusko popírá všechna obvinění a poukazuje na absenci důkazů.