Během téměř dvouhodinového rozhovoru vyjádřil uznávaný publicista řadu strhujících názorů na historický vývoj České republiky. Detaily z vysíláni zveřejnil portál parlamentnilisty.cz.

Jedním z prvních témat této debaty bylo známé tvrzení o tom, že Rakousko-Uhersko bylo takzvaným „žalářem národů", a to na rozdíl od Československé republiky, kterou podle Dermeka historici označovali za nesmírně tolerantní zemi ke svým národnostním skupinám. Moderátor této debaty uvedl celou situaci i v číslech: „Češi tvořili osm milionů, Němci 3,2 miliony, Slováci 2,8, Maďarů bylo sedm set až osm set tisíc, ještě víc Rusínů, dále Poláci."

Tomáš Krystlík tomuto tvrzení ale odporoval: „Čeští historiografové vysloveně lžou ve prospěch toho bludu, který se nazývá žalář národů ve smyslu utrpení jednotlivých národů. Což vůbec není pravda." Vysvětlil své konstatování příkladem o úředním jazyku.

„Člověk, když přišel do úřadu či k soudu, tak jeho podání mohlo být v jakémkoliv jazyce, které se v Rakouském císařství běžně používaly. (…) Byly to národy, které měly oficiálně stejnou váhu. Veškeré zákony se překládaly do všech jazyků a měly stejnou platnost. Kdežto za první republiky se sice překládaly do němčiny, ale byl tam dovětek, že když dojde ke sporu mezi dvojjazyčnými předpisy, tak platí ten, který je ve státním jazyce československém. Což byl obrovský krok zpátky," tvrdil v pořadu Krystlík.

Na dotaz Stany Dermeka o tom, jakým způsobem dokázal Masaryk motivovat Čechy k budování vlastního státu, publicista Krystlík odpověděl, že podle jeho názoru o žádnou motivaci nešlo. Český národ totiž o Masarykovi vůbec nevěděl. Zajímavý názor má ale na dílo Palackého, které nese název Dějiny národa českého. „Byl to propagandistický text, který vštěpoval Čechům, že Království české je pouze Čechů jako mluvících mateřštinou češtinou. Němci jsou přistěhovalci, i když jsou tam už od 12. století. Palacký tím vtiskl českému národu ideu, že Němci jsou tu neprávem a někdy je bude třeba vyhnat," prohlásil.

Mnichovská dohoda a otázka moci

Účastníci rozhovoru také prodiskutovali otázku moci ve státě. V souvislosti s dotazem o významu Mnichovské dohody se Krystlík vyjádřil podrobně a také vysvětlil historické souvislosti.

„Češi se potřebovali dohodnout s Němci, kteří požadovali autonomii. Tu jim Češi nechtěli dát. Věděli, že pak by ji chtěli Slováci, Maďaři. Takže to udělat nemohli, Němce považovali za kolonizátory, přistěhovalce. Začalo se to přiostřovat v roce 1938. Francie a Velká Británie viděly možnost v plebiscitu, že by se vyslovilo obyvatelstvo pohraničních území, jestli chce zůstat v Československu, když jim nechce vyjít vstříc v oblasti autonomie," řekl publicista.

K tomu dodal, že Československo to nejdříve odmítlo a odvolalo se na arbitrážní smlouvu s Německem z roku 1920. Tedy, že Velká Británie a Francie mají Německu říci, aby začalo jednat s Československem o otázce sudetských Němců. Podle této mezinárodní smlouvy byli Češi povinni s Němci jednat, což ale podle Krystlíka nikdy nevyužili.

„Československo podstoupení území odsouhlasilo devět dní před mnichovskou dohodou, která tomu dala jen právní rámec organizační formou, do kdy to proběhne," vysvětlil situaci Krystlík.

Vznik Československa a druhá světová válka

Tomáš Krystlík vidí v rozpadu Rakouska-Uherska i jeden z důvodů, proč byla zahájena druhá světová válka. Svůj postoj vyjádřil následovně: „Kdyby si Češi mermomocí nepřáli vlastní samostatný stát nezávislý na Rakousku-Uhersku, což je vina buditelů národa od Jungmanna, Palackého po Masaryka, tak by pravděpodobně nebyla druhá světová válka. Mezi Ruskem, tedy Sovětským svazem, a Francií s Německem by bylo Rakousko-Uhersko jako mnohonárodnostní stát."

Možná řešení uspořádaní státu podle Kyslíka nabízeli František Ferdinand d'Este a poslední český král Karel, který navrhl rozdělení na šestnáct federativních států vytyčených podle jazykové hranice.

„Byl to plán, který až do vzniku první světové války zastával i Masaryk. Nikdo se dnes nezabývá, proč on otočil o sto osmdesát stupňů, když celý život říkal, že německý a český život musí být oddělen, žádné dvojjazyčné oblasti. Náhle změnil názor. Ten vedl k rozbití Rakouska-Uherska a způsobil druhou světovou válku," uvedl v závěru pořadu Tomáš Krystlík.