…přestože jste všichni syny Božími a přislíbili jste pevněji než kdy jindy dodržovat mír mezi sebou a zachovávat práva církve, nadále vám zbývá vykonat významné dílo. Nově pobízeni božskou nápravou musíte uplatnit sílu své spravedlnosti na další záležitost, která se vás týká stejně jako Boha. Neboť vaši bratři, žijící na východě, naléhavě potřebují vaši pomoc a vy si musíte pospíšit, abyste jim poskytli přispění, jež jim bylo často slibováno. Neboť, jak většina z vás slyšela, napadli je Arabové a Turci a dobyli území Romanie (Byzantskou říši) směrem západním až po pobřeží Středozemního moře a po Helespont, jenž je nazýván Paží svatého Jiří. Obsazovali stále více zemí těchto křesťanů a přemohli je v sedmi bitvách, mnohé zabili a zajali, pobořili kostely a rozvrátili říši.

Jestliže jim dovolíte, aby si tak ještě nějaký čas beztrestně počínali, budou na věrné Bohu dotírat ještě rozsáhleji. Proto já, či spíše Pán, vás usilovně žádá, abyste jako hlasatelé Kristovi uváděli toto všude ve známost a abyste přesvědčovali lidi všech hodností a stavů, pěší i rytíře, chudé i bohaté, aby rychle přispěli oněm křesťanům na pomoc a vyhladili to proradné plémě ze zemí našich přátel. Říkám to těm, kdo jsou přítomni, přitom však je to míněno i pro ty, kdo jsou nepřítomni. Navíc to žádá Kristus.

Všichni, kdo zemřou na cestě, ať už po souši či po moři, nebo v bitvě s pohany, získají okamžité odpuštění hříchů. Toto jim zaručuji skrze moc boží, která je mi svěřena. Ó, jaká potupa by to byla, kdyby takové opovrženíhodné a nízké plémě, jež vyznává démony, si podrobilo lid, jenž chová víru ve všemocného Boha a vstupuje ve slávu se jménem Kristovým! Jakými výtkami nás postihne Pán, jestliže nepomůžete těm, kdo spolu s námi hlásají křesťanské náboženství!

Nechť ti, kdo uvykli nespravedlivě vést soukromé války proti věřícím, nyní vystupují proti nevěřícím a ukončí vítězstvím tuto válku, která měla být zahájena už dávno. Nechť se ti, kdo byli po dlouhou dobu lupiči, nyní stanou rytíři. Nechť ti, kdo bojovali proti svým bratrům a příbuzným, nyní řádně bojují proti barbarům. Nechť ti, kdo sloužili za malý plat jako žoldnéři, nyní obdrží odměnu věčnou. Nechť ti, kdo se opotřebovávali na těle i na duchu, nyní pracují pro dvojnásobnou čest. Hle! Na této straně budou zarmoucení a chudí, na oné bohatí, na této straně nepřátelé Pána, na oné jeho přátelé. Ať ti, kdo půjdou, neodkládají cestu, nýbrž propachtují své důchody a shromáždí peníze na své výdaje, a jakmile pomine zima a nastane jaro, nechť se horlivě vydají na cestu, na níž jim průvodcem bude Bůh.

Řeč papeže Urbana II. v Clermontu 27. listopadu 1095, citováno dle Charles A. Coulombe, Náměstkové Kristovi, Praha 2004

Čtěte také:

Jaké byly ve skutečnosti křížové výpravy?

Křížové výpravy-uvedeno na pravou míru

Pravda o křížových výpravách

Islám aneb když pedofil založil náboženství