Jak píše Glaser, Spojené státy vysvětlují své rozhodnutí vystoupit z tzv. jaderné dohody z roku 2015 a uvalit sankce na Teherán tím, že se jedná o „teroristický režim", jak se o Íránu vyjádřil americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Írán podle něj ohrožuje americké spojence, destabilizuje Blízký východ a utlačuje svůj vlastní lid. Pompeo slibuje, že to sankce změní. Podle Glasera však nikoliv.

Podle něj Bílý dům věří, že sankce oslabí íránský režim natolik, že nebude mít zdroje, aby prováděl politiku, která se nelíbí Spojeným státům. Nicméně s odkazem na studii organizace International Crisis Group Glaser tvrdí, že neexistuje žádná korelace mezi sankcemi a regionální politikou Íránu.

„Ve skutečnosti agresivní sankce proti Íránu, jeho vojenské obklíčení a hrozby válkou budí pouze strach, který Íránem vede," píše expert Cato institutu.

Navíc není ani jasné, co přesně Washington od Teheránu chce, neboť Írán plnil veškeré své závazky vyplývající z jaderné dohody. „Kromě totální kapitulace Bílý dům neupřesnil, co může Írán udělat, aby se dočkal zrušení sankcí," upozorňuje Glaser.

Podle něj sankce, které míří na íránskou ekonomiku, v první řadě dopadnou na běžný lid. Naopak v íránské elitě politicky posílí konzervativci a zastánci tvrdé linie.

Nejspíše nevysloveným cílem Washingtonu je přinutit Teherán, aby opět pozval Spojené státy k vyjednávacímu stolu, za kterým bude muset přistoupit na novou dohodu, která ještě více omezí íránskou suverenitu, a výměnou za to dostane méně ekonomických výhod než v případě dohody z roku 2015.

„Írán si však již prošel vyjednávacím procesem se Spojenými státy a spálil se. Teherán hrál podle pravidel, zatímco Spojené státy své sliby porušily," uzavírá Glaser.