Daného výzkumu se zúčastnilo celkem 499 pacientů v průměrném věku 56 let, u nichž byla provedena pozitronová emisní a počítačová tomografie (CT) mozku a cév. Díky výsledkům vyšetření byla zjištěna aktivita amygdaly, což je oblast mozku, která hraje významnou roli při regulaci stresu a při emocionálních reakcích.

O pět let později, tedy v průběhu druhé etapy výzkumu, vědci zjistili, že u 40 dobrovolníků došlo v tomto období k cévní mozkové příhodě či infarktu. Aby lékaři odhalili souvislost mezi srdeční a cévní patologií a působením hluku, změřili hladinu hluku v domech účastníků výzkumu. Dále zhodnotili i hladinu hluku podle letecké a silniční mapy, kterou vypracovalo oddělení dopravy daného státu.

Vyšlo najevo, že u lidí, kteří bydlí v dost hlučných podmínkách, například v blízkosti dálnic nebo letišť, byla amygdala aktivnější a úroveň zánětu tepen vyšší. Riziko vzniku cévní mozkové příhody a infarktu se tak zvýšilo až trojnásobně.