Váš druhý let ke hvězdám trval od 6. června do 21. listopadu 1985. Na Saljut 7 vás dopravila loď Sojuz T-13. Letěl jste s kolegou Vladimirem Džanibekovem, abyste oživili invalidní stanici (toho času bez posádky, pozn.), která se vymkla kontrole poté, co ji zasáhla sprška kosmického prachu. Odstartovali jste, abyste ji vrátili pod kontrolu Střediska řízení letů, abyste také zabránili jejímu neřízenému pádu na Zemi. Po úspěšně provedeném úkolu jste napsal knihu „Zápisky z mrtvé stanice". Jak jste si poradili s úkolem, který neměl tenkrát v dějinách kosmonautiky obdoby? Vždyť hrozilo, že stanici doslova uloupí Američané pomocí raketoplánu. Byla stále studená válka…

Viktor Savinych: Věděl jsem, že když uspěju, budou mít všichni radost, když ne, budou mi to všichni dávat za vinu.

Abychom příliš neprozrazovali film, kdo jej zatím neviděl, pojďme si popovídat více všeobecně na téma Rusko a vesmír. (Následuje překlad krátkého rozhovoru s kosmonautem, v tento moment jsme začali natáčet.) Přiblížil byste, prosím, českému čtenáři/diváku — Saljut 7, co to bylo?

To byla vesmírná stanice. Měli jsme Saljut 6, Saljut 7, komplex Mir. Tohle byla stanice, k níž létají kosmonauti. Stalo se však neštěstí. Porouchalo se čidlo, takže bylo nezbytně nutné se ke stanici vypravit. Naše posádka Vladimir Džanibekov — Viktor Savinych podnikla takový let.

Savinych, hovoříte o sobě…

Ano, mám na mysli posádku, která letěla ke stanici ve složení Džanibekov-Savinych. Naším úkolem bylo stanici na oběžné dráze vystopovat, dále šlo o to se s ní spojit, přestože byla neovladatelná. Moment kontaktu proto představoval náročný oříšek. Dále, když jsme se dostali na palubu stanice — teď na monitoru právě ukazují okamžik spojení se stanicí (ukazuje na obrazovky, kde běží filmová ukázka)… — když jsme se dostali na stanici, bylo nutné pochopit, co se tam událo. Přišli jsme na to a samozřejmě bylo třeba uvést ji znovu do chodu. Situaci zhoršovala zima na palubě, nefungovalo osvětlení. Došlo tam ke kompletnímu výpadku energie.

V jednom US filmu ukazovali, jak jste tam seděli v kuliších. Je to pravda?

Ano, prakticky jsme tam tak trávili čas. Americký film Armagedon to pojal sice ne zcela přesně, ale to o těch čepicích je pravda.

Řekl byste něco o vývoji sovětských, ruských orbitálních stanicích? Co je trend? Jak se vyvíjí? Co očekávat v budoucnu?

Momentálně máme v kosmu Mezinárodní kosmickou stanici ISS, je to výsledek práce USA, Ruska, Evropy a Japonska. Stanice ještě bude pracovat asi do roku 2025. Dále už přemýšlíme, co pak. Začínáme přípravu nové kosmické stanice. Plánujeme novou loď — jmenuje se Federace. Plánujeme i nový raketový nosič. Trend stanic tedy pokračuje.

Jak se vyvíjí kosmodrom Vostočnyj?

Objekt byl postaven. Vyzkoušen. Došlo na první a druhý bezpilotní start. Až postaví novou raketu, novou transportní loď, starty se přesunou na tento raketodrom.

V médiích se hovoří tuším o lodi Rus' pro cestu k Měsíci, nepletu-li se. V jaké fázi je projekt?

Je třeba propracovat varianty projektu. Loď už existuje. V roce 2022 se má vyzkoušet. Jedná se zároveň o prostředek, který bude schopen dopravovat posádku k Měsíci. Je to loď pro vícenásobné použití. Je to univerzální prostředek.

A co těžké rakety Angara?

Menší z modifikací již startovala. Připravuje se další.

Kdybychom se vrátili k filmu „Saljut 7". Jak se vám líbil, nakolik odráží to, co jste reálně v kosmu zažil?

Je to pěkný film. Je tam skvělá grafika… Film se točil na základě mé knihy „Zápisky z mrtvé stanice". Setkával jsem se se scenáristy filmu. Debatovali jsme o efektech, jichž je ve filmu mnoho. Štábu šlo hlavně o efekty, mnohé z mých výhrad nezohlednili. Celkově se mi film líbil. Je především dobře, že si vůbec vzpomněli, že se daný let odehrál.

Poslední otázka. Když je kosmonaut ve stavu bez tíže, jak prožívá tuto situaci?

Jsme na to trénovaní. Vše je v pořádku. První kroky jsou jistě opatrné, hlavně když jste ve volném vesmíru mimo stanici. Jinak se ale plní úkoly, pro které je kosmonaut vycvičen.

Velmi děkujeme za rozhovor

Z oficiálních zdrojů festivalu:

Viktor Savinych (1940) je sovětský kosmonaut, vědec, doktor technických věd, profesor, člen korespondent Ruské akademie věd a člen Svazu spisovatelů. Dvakrát byl prohlášen za hrdinu Sovětského svazu. Ve vesmíru strávil celkem 252 dní. Stal se padesátým kosmonautem ze Sovětského svazu a stým celosvětově. Je laureátem řady cen a vyznamenání a je po něm pojmenována i planetka 6890.

Závěrem bychom rádi citovali oficiální tiskovou správu festivalu o tom, že iniciátorem a organizátorem festivalu je Velvyslanectví Ruské federace v České republice. Akce probíhá za podpory Ministerstva kultury RF, Federální agentury Rossotrudničestvo a Svazu kinematografie RF. Generálním producentem festivalu je agentura Essential Communication; koproducentem za ruskou stranu je společnost Freshfilm, generálním partnerem projektu pak ruská korporace pro atomovou energii Rosatom. Festival probíhá pod záštitou prezidenta ČR Miloše Zemana". Vzhledem k tomu, že festival teprve začal, více vás o něm spravíme v dalších článcích. Mezitím najdete další informace na www.novyruskyfilm.cz
Při zahájení festivalu promluvili k divákům například paní Natalia Sudlianková, koordinátorka, Alexandr Zmejevskij, velvyslanec Ruské federace, producent Alexej Rjazancev, režisér Zdeněk Troška a další.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce