Podle deníku The Guardian je tento výzkum založen na výsledcích analýzy jam a malých domácích pecí, které byly na počátku 90. let objeveny ve Švédsku.

Většina z nich byla vytvořena v letech 680-900 našeho letopočtu. A právě tehdy začalo období rozkvětu éry Vikingů. Zpočátku se předpokládalo, že tyto jámy byly použity pro výrobu dřevěného uhlí.

Laboratorní analýza však ukázala, že se jednalo o objekty pro průmyslovou výrobu dehtu z dřeva. V jednom výrobním cyklu mohla taková jáma vyprodukovat až 300 litrů daného materiálu. Takové množství pak dokázalo prosmolit spousty lodí, čímž se tato plavidla stala vodotěsnými.

A právě tato skutečnost podle výzkumníka pomohla Vikingům stát se vládci moří po několik staletí. Vykonávali dlouhé přesuny na moři a dokonce napadali i španělské přístavy. Poptávka po dehtu rostla a na konci 8. století dosáhla svého vrcholu. Svědčí o tom i nárůst počtu těchto výrobních jam.

„Výroba dehtu se rozvíjela nejprve v malém měřítku, až po to velké. Proto se postupně přesunula z lidských sídel do lesů," říká Andreas Hennius. „Stalo se tak kvůli rychle rostoucí poptávce po dehtu, která má na svědomí také rozvoj loďstva Vikingů."