Podle výzkumu společnosti International Air Transport Association riziko onemocnění nesouvisí se samotným vzduchem v letadle (ventilátory, neboli HEPA filtry, používané v letadlech již od devadesátých let, vyvětrávají kolem 99 % mikrobů), ale s polohou sedadla. Jakmile totiž sedíte před, za nebo vedle nachlazené osoby, pravděpodobnost nákazy se zvyšuje až o 80 procent. Barbora Vajsejtlová v článku pro iDNES.cz dodává, že pokud vám filtrovaný vzduch fouká přímo před obličej, pak je kvalita vzduchu v letadle dokonce lepší, než je tomu ve většině kanceláří a škol.
Ovšem v okamžiku, kdy sedíte u okna, pravděpodobnost nákazy se z osmdesáti procent snižuje na pouhých 30 %. Opakem jsou ale sedadla v uličce. Z tohoto důvodu jsou sedadla v uličce nejméně vhodná pro osoby se slabší imunitou, jelikož právě na těchto místech se pravděpodobně nakazí kašlem, chřipkou nebo virózou.
Dalším zdrojem nákazy jsou, podle výzkumu mikrobiologů z Travelmath, výklopné stolečky na sedadlech. V průzkumu zahrnujícím čtyři různá letadla mikrobiologové zjistili, že nejvíce bakterií je právě na stolečcích, tedy v průměru až 2 155 jednotek tvořících kolonie (CFU) na metr čtvereční. Je zajímavé, že dokonce i splachovací tlačítko na toaletě, které samo o sobě zdaleka není tím nejčistším místem v letadle, má takových bakterií v průměru „jen" 265 CFU.
Zdrojem nebezpečných mikrobů jsou ale i palubní časopisy, které se používají po dobu několika měsíců a umísťují se v kapse sedadel. Další průzkum, který byl proveden na Auburnské univerzitě, odhalil, že bakterie jsou schopné udržet se v kapsách sedadel až po dobu jednoho týdne.
Vlhkost vzduchu také ovlivňuje zdraví cestujících. Výzkum Journal of Environmental Health Research uvádí, že extrémně nízká vlhkost ve vysokých výškách následně vyvolává i nízkou vlhkost v kabině letadla. Barbora Vajsejtlová podotýká, že v těchto podmínkách dochází k vysušení sliznic a narušení přirozené obranné bariéry organismu. Pravděpodobnost nákazy je tak v kombinaci s již uvedenými faktory ještě vyšší. Proto se během letu doporučuje pravidelná hydratace obyčejnou pitnou vodou.
Neposlední roli hrají i přirozené lidské rytmy. „Základem jet lagu je narušení vnitřního časového systému," řekl deníku Business Insider profesor Steve Simpson z Univerzity v Sydney. „U lidí je důležitý tzv. cirkadiánní časový systém, který v nás organizuje prakticky vše." Každý cyklus cirkadiánního systému běží asi 24 hodin a každý den se vynuluje sérií signálů, jako je světlo, teplotní cykly či jídlo. Nedávná studie Cambridgské univerzity ukázala, že narušení cirkadiánního rytmu člověka může ohrozit jeho imunitní systém, a proto jsou pak lidé mnohem náchylnější k různým infekcím.
Z tohoto důvodu profesor Simpson doporučuje, aby cestující před dlouhými lety začali svůj cirkadiánní systém adaptovat. Několik dnů před plánovanou cestou bychom tedy měli přizpůsobit své stravovací, spací a jiné aktivity tak, aby odpovídaly budoucí destinaci.