Přemysl Votava
5.11.2018      Vaševěc
Je to již 75 let co 1. československá samostatná brigáda pod velením plk. Ludvíka Svobody společně s Rudou armádou osvobozovala od německých okupantů Kyjev. Naše brigáda byla dokonce první jednotkou, která vstoupila do centra Kyjeva. Dnes se tato výjimečná událost nepřipomíná, jinde ve světě by věnců i politiků byla plná náměstí. Nikde neznějí hymny, ani proslovy politiků, ta jindy pohotová média mlčí.
Stojím ve velkém pražském knihkupectví a hledám historickou literaturu k této významné události na východní frontě. Z regálů se na mě valí množství memoárové literatury od německých generálů, maršálů…. Desítky autorů přibližuje českému čtenáři hitlerovská válečná tažení i slavná vítězství vojáků wehrmachtu na východní frontě. Vše na křídovém papíře s mnoha fotografiemi. O hrdinství našich vojáků se mnoho nedovíme.

Připomínám ve zkratce, že dle historické literatury velitel čs. brigády plk. Ludvík Svoboda požádal sovětské velení, aby brigáda místo plánovaného druhého sledu byla nasazena přímo v hlavním směru útoku na Kyjev. Této žádosti bylo vyhověno, plk. Ludvík Svoboda si vybral i hlavní směr útoku, byl si vědom této historické události.

Závěrečné boje o Kyjev vyvrcholily 6. listopadu 1943, v ranních hodinách se československé tanky probojovaly do centra města. Z úkrytů vyšli obyvatelé Kyjeva vítat své osvoboditele. K jejich překvapení se u hlavního kyjevského nádraží objevili pro ně zcela neznámí osvoboditelé, jiné uniformy i neznámý jazyk. Jejich tanky měly nápisy v latince, ten velitelský tank T – 34 ppor. Josefa Buršíka, nesl jméno Jan Žižka, další Lidice. Těmi osvoboditeli byli Čechoslováci.

Toho rána 6. listopadu vojáci 1. československé samostatné brigády se octli v náručí plačících, ale radostných obyvatel Kyjeva. Po dvou letech německé okupace jim Čechoslováci přinesli svobodu. Desítky z nich při osvobozování Kyjeva padlo… V těžkých bojích o Kyjev se proslavili zejména tankisté, ppor. Josef Buršík, ppor. Richard Tesařík, samopalníci pod velením por. Antonína Sochora. Těch hrdinů bylo kolem 3300, tolik byl počet vojáků naší 1. čs. samostatné brigády.

Příslušníci našeho zahraničního vojska společně s Rudou armádou osvobodili hlavní město Ukrajiny Kyjev. Josef Buršík, Richard Tesařík a Antonín Sochor obdrželi nejvyšší sovětské řády. Další příslušníci brigády dostali vysoká vyznamenání, jak sovětská, tak československá. Je to již 75let, poslední pamětníci této bitvy o Kyjev odcházejí povětšinou zapomenuti.

O hrdinství československých vojáků na východní frontě se nedočteme, také učebnice pro základní školy o naší armádě na východní frontě téměř mlčí. Jména Buršík, Tesařík, Sochor, nebo hrdina od Sokolova Jaroš, mladé generaci nic neříkají, nemají se to ani kde dozvědět…. Místo nich vyrábíme „nové“ hrdiny.

V souvislosti s Mnichovem 1938 se často hovoří o připravenosti naší armády bojovat. I přes rozhodnutí politiků Anglie, Francie, jsme to nevzdali, nestavěli jsme kolaborantské legie, naopak naše zahraniční armády bojovaly na všech frontách II. světové války. Na té východní frontě z hrstky mužů a žen, se postupně zrodil bojový prapor, poté brigáda a nakonec 1. československý sbor, který osvobozoval i naši vlast.

Čtu a slyším, že se nám nedostává hrdinů, jako vzorů pro mládež. Přitom stačí jen otevřít oči a připomenout si ty statečné od Kyjeva.

Foto: Váleční hrdinové Josef Buršík, Antonín Sochor a Richard Tesařík před tankem Lidice