Dokonce férově přiznala, že tyto děti nevědí nic o České republice a nemají žádnou představu o tom, co by je v kulturně zcela odlišném prostředí u nás čekalo.

M. Šojdrová mě však doslova fascinovala termínem „nedoprovázené děti“. Je notoricky známo, že prakticky všichni migranti se do Řecka dostali na gumových člunech z Turecka. Jak se tedy tyto „nedoprovázené děti“ samy dostaly ze Sýrie na pobřeží Turecka a potom do člunů? Kdo za jejich převoz pašerákům lidí zaplatil? Že by tito sirotci byli sami tak bohatí, nebo že by rozbili prasátko, do něhož si po celou dobu války v Sýrii usilovně šetřili, aby si nakonec místo bonbónů mohli zaplatit cestu do Evropy? Nabízejí se dvě vysvětlení. Buď to těmto sirotkům zaplatili jejich další příbuzní v Sýrii s nadějí, že v rámci pozdějšího požadavku na spojování rodin se do Evropy dostanou také. O to by se politické neziskovky jistě také rády postaraly. Proto mě nesmírně těší včerejší prohlášení premiéra A. Babiše o tom, že po Maďarsku ani on nepodepíše tzv. globální pakt o migraci, a to s odůvodněním, že právě tento pakt stírá rozdíly mezi legální a ilegální migrací. Anebo existuje další vysvětlení, že cestu „nedoprovázených dětí“ ze Sýrie do Řecka prostě přímo zaplatily určité neziskovky, pravděpodobně financované G. Sorosem, opět s nadějí na pozdější spojování širších rodin a s cílem postupně kolonizovat Evropu. Ale fuj, to už se dostáváme na kluzký led spikleneckých teorií, takže pojďme rychle zpátky k M. Šojdrové.

Co říci závěrem? V květnu 2019 budou volby do Evropského parlamentu a M. Šojdrová chce evidentně znovu kandidovat. Jako dlouholetá a zkušená funkcionářka KDU-ČSL prostě ví, jak na to. Svým dojemným příběhem o „nedoprovázených dětech“ může zaujmout celou řadu neinformovaných voličů. Navíc svou kampaň vede velice efektivně, jelikož ji vede zdarma ve veřejnoprávní televizi. V tomto smyslu považuji výkon M. Šojdrové za téměř neuvěřitelně obdivuhodný. Za půl roku uvidíme, zda voliči tuto protektorku „nedoprovázených dětí“ skutečně do Evropského Parlamentu doprovodí.