Institut environmentální politiky (IEP) při Ministerstvu životního prostředí (MŽP) Slovenska ve svém nejnovějším komentáři upozorňuje na to, že odhadované dopady jsou pravděpodobně podhodnocené. V současnosti je totiž známa jen malá část celkového vlivu znečišťujících látek na lidské zdraví, uvádí portál cas.sk.

Dopady, které jsou vyčíslitelné, jsou známy pouze u malého počtu látek, které se dají dostatečně prozkoumat. Jedná se například o znečištění ovzduší prachem. Navíc mohou tyto stejné látky mít i další, zcela neznámé vlivy. Autorky tohoto průzkumu, Veronika Antalová a Inés Horváthová, vysvětlují: „Pravděpodobně největší část pyramidy tvoří látky, jejichž vliv na lidské zdraví je zatím neznámý." K takové skupině patří třeba mikroplasty.

„Podle IEP má kvalita životního prostředí vliv i na produktivitu. Ztrátu produktivity, kterou mají na svědomí nemoci způsobené vlivy na životní prostředí, na Slovensku vyčíslila Komise Lancet pro znečištění a zdraví, a to na úroveň 0,1 % HDP, což představuje asi 77,3 milionů eur ročně. A největší část lze přisuzovat právě znečištění ovzduší," konstatovaly analytičky.

Zhoršená kvalita ovzduší přispívá především ke vzniku a rozšíření respiračních a kardiovaskulárních chorob. Nebezpečné jsou však i jiné dopady. Znečišťující látky v ovzduší způsobují například vrozené vady nervové soustavy, ischemickou a hemoragickou cévní mozkovou příhodu či šedý zákal. Nejvíce jsou těmto znečišťujícím látkám vystaveni obyvatelé měst. Nejzranitelnější jsou pak starší lidé, děti a ti, kteří již kardiovaskulárním či respiračním onemocněním trpí.

Nejčastěji zdokumentované a nejnebezpečnější dopady na lidské zdraví mají podle IEP částice PM2,5. Ty se po vdechnutí snadno dostávají do plic a krevního oběhu. „Zvýšeným hladinám koncentrací částic PM2,5 je na Slovensku vystaveno více než 24 % obyvatel, přičemž evropský průměr je na úrovni 13,3 % obyvatel," informuje průzkum. Většina částic PM2,5 na Slovensku pochází z lokálních topenišť se spalováním tuhých paliv v domácnostech. Silniční doprava zase produkuje až třetinu emisí zvaných Nox.

Pro zlepšení situace IEP navrhuje, aby byl uplatněn principu „znečišťovatel platí". V této souvislosti by, podle IEP, měl pomoci systematický monitoring a výzkum, který by určil individuální zodpovědnost znečišťovatele. Dalšími opatřeními, které směřují k pozitivnímu vlivu na životní prostředí, může být také zrušení environmentálně škodlivých dotací či spolupráce státního, soukromého a třetího sektoru.