„Především čekáme poslední stavební povolení od Dánska. Jsem přesvědčený, že v EU všechna získána povolení budou platná podle zákonů v různých zemích. A k tomu dojde v Dánsku. Jsem optimistický, když vezmu v potaz, že první Severní proud získal povolení ve vodách Dánska, máme dobrou šanci na schválení ze strany Dánska v příštím roce," řekl novinářům Seele.

„Druhé riziko, které probíráme při realizaci tohoto projektu, jsou samozřejmě americké sankce, které se snaží ovlivnit financování projektu. Počkáme a uvidíme, co se stane. Nevíme, jaké sankce budou zavedeny, sankční rizika existují v mnoha dalších regionech," poznamenal.

„Myslím si, že to jsou dvě hlavní rizika tohoto projektu," uvedl Seele. Upřesnil, že i přesto práce na budování Severního proudu 2 pokračují. „Budeme pokračovat v budování plynovodu, dnes je postaveno 108 kilometrů, budeme v pokládce trubek pokračovat. Práce probíhají dobře," uvedl.

Plynovod Severní proud 2 má přepravovat 55 miliard krychlových metrů zemního plynu ročně po dně Baltského moře. Bude procházet podél stávajícího plynovodu Severní proud přes teritoriální vody či výhradní ekonomické zóny zemí, které se nachází na pobřeží Baltského moře, tedy Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Ze všech těchto zemí se již čeká pouze na povolení Dánska.

Jediným akcionářem Nord Stream 2 AG je Gazprom. Evropští partneři — Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall — se ze své strany zavázali zafinancovat Severní proud 2 z 50 %, to znamená, že každý investuje 950 milionů eur. Gazprom uhradí druhou polovinu prostředků — 4,75 miliard eur.