Jak uvádějí britské noviny The Telegraph, Moskva dala Londýnu lekci tím, že zablokovala návrh na převod tarifního systému v rámci WTO po vystoupení z EU. Království je proto nuceno vést jednání s různými zeměmi o kvótách na dovoz a vývoz.

Podstata otázky

Tarifní systém určuje nejen konkrétní sazby té nebo jiné země, ale především jejich maximální hodnotu. Ruský manévr v žádném případě nebude bránit Velké Británii v pokračování jejího obchodování ani při absenci certifikačního tarifního plánu, uvádějí noviny.

Ředitel Institutu volného trhu Alexandr Danilcev vysvětluje, že jde především o tarifní kvóty. Tarifní kvóta je kombinovaný nástroj, kde se sazby podle kvót a vně kvót podstatně liší.

Například vývozci je povoleno dovézt 100 tisíc tun podle sazby deset procent a vše, co je navíc, už podle sazby 30 %. „Jsou to dost tvrdá omezení, protože tarify vně kvót jsou zpravidla dost vysoké," uvádí odborník.

Podle nových podmínek

Odborníci upřesňují: s odchodem z Evropské unie musí Velká Británie znovu stanovit všechny individuální závazky v rámci WTO i v oblasti poplatků, služeb, i ohledně tarifních kvót a také uskutečnit jednání se všemi členy WTO — jako by Londýn znovu vstupoval do této obchodní organizace.

Rusko má námitky proti Británií navrženému plánu na zachování dovozních kvót v rámci Evropské unie. To brání Světové obchodní organizaci definitivně schválit britský projekt.

„Pokud například Rusku nevyhovuje nějaká část návrhu, má právo nesouhlasit a jednání nebude uzavřeno, dokud otázka nebude vyřešena," komentuje Alexandr Danilcev.

Tímto způsobem, pokračují noviny, Rusko „dalo Velké Británii důležitou lekci" a kromě toho ukazuje: ani jedna země nebude chtít oddělovat obchod od politiky.

„Proč by mělo Rusko ustupovat Velké Británii ve WTO, pokud byly proti jeho ekonomice zavedeny mezinárodní sankce?" ptají se noviny.

Ruští odborníci s takovým výkladem nesouhlasí: když už ve WTO existují určité postupy, všichni členové je mohou aktivně využívat v těch nebo jiných zájmech a všichni na to musí být připraveni.

Rozhodovat samostatně

„Pokud dojde k situaci, kdy bude muset Velká Británie znovu vstupovat do WTO, bude muset absolvovat všechny procedury dohody se všemi zeměmi — včetně Ruska," uvádí Alexandr Knobel, ředitel Centra výzkumu mezinárodního obchodu Ruské akademie věd a Státní služby.

Absence oficiálně schváleného tarifního systému je schopna zkomplikovat spolupráci s některými zeměmi. Ty navíc mohou vyvíjet na Londýn nátlak během dvoustranného obchodního jednání, upozorňují britská média.

Ekonomové zdůrazňují: proces odsouhlasení může být dost dlouhý a to samozřejmě nepřispívá k volnému mezinárodnímu obchodu. „Na druhou stranu Velká Británie má také právo přehodnotit podmínky členství ve WTO podle některých pozic," dodává Knobel.

Nic mimořádného

Nic mimořádného však v tomto procesu není: týká se to každého člena WTO. „Když například Rusko vstupovalo do WTO, USA požadovaly jakési kvóty pro sebe ohledně dodávek masa," připomíná Danilcev.

Jiná věc je, že Velká Británie se ocitla v těžké situaci kromě jiného i proto, že ztratila mezinárodní zkušenosti s podobným typem jednání: řešením se zabývala Evropská unie a teď je třeba začínat vše z čistého listu a samostatně.

Ať je to jakkoliv, blokáda ukazuje, na jaké problémy naráží Velká Británie při vytváření ekonomiky nezávislé na EU. Ukončení platnosti dříve uzavřených dohod bude pro Londýn úderem, konstatuje The Telegraph.