Z výzkumu zejména vyplývá, že Češi neradi do domácnosti přijmou muslima, Slováci zase negativně vnímají sňatky mezi homosexuály.

Průzkum probíhal od roku 2015 do roku 2017 a zahrnuje údaje 56 000 dospělých (od 18 let) z 34 zemí západní, střední a východní Evropy. Podle průzkumu je nejpatrnější rozdíl mezi střední a západní Evropou v přijímání muslimů a židů. V dotazníku se zejména řešilo, zda by byl dotyčný ochoten přijmout muslima nebo žida jako rodinného příslušníka. Z odpovědí vyznělo, že pouze 7 % Čechů je ochotno přijmout muslima a 51 % žida, na Slovensku jsou vůči muslimům naopak příznivější — 43 %.

​Co se týče přijímání muslimů, mladší čeští obyvatelé ve věku 18 až 34 let se moc neliší od svých starších spoluobčanů: pouze 16 % je ochotno přijmout muslima. Na Slovensku je toto číslo naopak ještě větší a činí 54 %.

Další součástí průzkumu byl vztah k náboženství, kdy se projednávala role vyznání v národní identitě. Většina českých obyvatel (78 %) prohlásila, že křesťanství nehraje roli v jejich identitě. Vyšší procento než v Česku mají jenom baltské a skandinávské státy. 64 % Slováků odpovědělo, že náboženství je důležitou součásti jejich národní identity.

​Čísla prokazují, že Česká republika se blíží ke státům západní Evropy v záležitosti vztahů k manželstvím homosexuálů. Například jen 29 % Čechů silně vadí sňatky mezi lidmi stejného pohlaví. Na Slovensku jsou v této otázce méně tolerantní a 47 % dotázaných vadí takové sňatky, což se blíží k číslům konzervativnějších katolických států, jako Polsko a Chorvatsko.

​Mnohem menší rozdíl mezi státy prokázala otázka legalizace potratů. V České republice bylo 14 % dotažených pro zákaz potratů, na Slovensku 23 %.

Ve výzkumu se také zkoumala náklonnost obyvatel k určité církvi, vztah ke křesťanské výchově a důležitost náboženství pro život, víra v boha a důležitost přítomnosti rodinných příslušníků v zemi.