Index živé planety vypracovaný WWF společně s Londýnskou zoologickou společností ukazuje, že mezi lety 1970 a 2014 planeta ztratila 60 % druhů; před čtyřmi lety to bylo 52 %.

Hlavním nebezpečím pro přírodu je zničení přirozeného prostředí v zájmu zemědělských potřeb. Tři čtvrtiny souše jsou nyní nějakým způsobem postiženy člověkem. Dalším problémem je hubení zvířat kvůli potravě. Minimálně 300 druhů savců zcela zmizelo v důsledku lidského lovu. Oceány jsou naopak přeplněny rybami, ale polovina jich je chována uměle.

Také chemické znečištění hraje negativní roli. Polovina kosatek je již odsouzena ke smrti kvůli v elektrotechnice používaným polychlorovaným bifenylům, které se nedají zpracovat. Současně lidé do přírody přemisťují agresivní druhy z jiných oblastí, stejně jako aktivně prodávají zvířata, což přispívá k šíření nemocí.

Nejhorší situace je v Jižní a Střední Americe, kde populace obratlovců klesla o 89 % kvůli neustálému kácení pralesů a lesů. Každé dva měsíce mizí část tropické savany o velikosti Londýna.

„Je to klasický příklad toho, kde je zmizení výsledkem naší vlastní spotřeby, protože odlesňování je řízeno stále se rozšiřujícím zemědělstvím produkujícím sóju, která je vyvážena do zemí včetně Velké Británie za účelem krmení prasat a kuřat," uvedl Mike Barrett, výkonný ředitel pro vědu a ochranu WWF.

Neustále rostoucí spotřeba zdrojů planety ničí prostředí, které se vytvářelo po dobu miliard let a na kterém závisí čistý vzduch a čistá voda, což je nezbytné pro lidstvo samotné. Nejvíce trpí řeky a jezera, kde se kvůli používání sladké vody v zemědělství a výstavbě hrází populace divokých druhů snížila o 83 %. Odborníci WWF nazývají vzdání se masa jedním ze způsobů, jak snížit škodu, která je způsobována divoké přírodě.

Vědci se domnívají, že během celé historie civilizace bylo vyhlazeno 83 % savců a polovina všech rostlin. I kdyby se ničení přírody zastavilo, bude potřeba 5-7 milionů let, aby se zotavila.