1. „Nеmohu žít bez Instagramu"

Tady je vše jednoduché: čím více máte krásných foteček na sociálních sítích, tím jste lepší a úspěšnější. Alespoň podle názoru těch, komu se nepodařilo v tomto roce jet na dovolenou nebo neměl peníze na drahou restauraci.

Psychologové na to mají jiný názor: domnívají se, že u milovníků předvádět veřejnosti svůj život se vytvářejí narcistické povahové vlastnosti a návštěvníci jejich stránek mohou začít trpět banální závistí a dokonce se u nich může objevit deprese.

2. „Ze všech sil se snažím být dobrou mámou"

Jestli jsem se neudřela, nejsem matka. Přibližně s takovým heslem probíhá život mnoha žen po narození dítěte. Zvláště pokud jsou vášnivými čtenářkami módních časopisů, na jejichž stránkách je uveřejňována spousta rad týkajících se vývoje a výchovy dítěte.

Přitom taková vzorná máma vůbec nemá čas na sebe a pedagogové a psychologové už bijí na poplach a zdůrazňují, že kvůli rodičovské nadměrné péči se současné děti nedokáží samostatně rozhodovat a nedokáží se soustředit na učení.

3. „Je ostuda být kuchařem nebo švadlenou"

Během let se v naší společnosti vytvořila představa, že člověk bez vysokoškolského vzdělání patří k „nižší vrstvě" a se získáním vysokoškolského diplomu se automaticky stává vynikajícím odborníkem, před nímž se otevírají dveře těch nejprestižnějších společností.

Následkem toho jsme prakticky zcela ztratili úctu k obyčejné práci. Málokterý dnešní školák upřímně prohlásí, že chce být švadlenou nebo elektrikářem. A pokud se narodil v lékařské rodině, o kariéře kadeřníka si může nechat pouze zdát.

4. „Neste sem můj první milion"

Mnozí z nás vůbec nejsou schopni pomalu stoupat po kariérním žebříčku a získávat si pověst dobrého odborníka. Mnohem jednodušší je přihlásit se na jeden z tréninků rozmnožených na sociální síti, kde vám vysvětlí, jak je špatné pracovat „na strejdu", a poradí vám, jak se dostat z kanceláře na svobodu.

Kvůli společností vnucované snaze o rychlý úspěch se lidé nesnaží být profesionály ve svém oboru. Běhají z jedné práce do druhé v naději, že alespoň někde na ně bez zvláštního úsilí spadnou obrovské peníze a celospolečenské uznání.

5. „А kde jste v tomto roce byli vy?"

Je jaksi trapné odpovědět, že nikde. Nebo že jste už popáté strávili dovolenou se svou přítelkyní v Chorvatsku. Nebo (a to je ještě horší) jste opět vzali all inclusive v tureckém hotelu a 2 týdny jste se líně přemísťovali z pláže ke švédskému stolu.

To vše kvůli živelně vzniklé módě cestovat a soutěžit, „kdo navštívil více zemí". Dovolená v Indii, víkend ve Francii, byznys trénink na Maledivách — vše pro to, abychom získali maximum zážitků a uveřejnili krásné fotky na Instagramu.

6. „Nejdůležitější je vaše pohodlí. Cizí problémy se vás netýkají."

Představte si, že jste uklouzli na zledovatělém asfaltu, upadli jste přímo uprostřed zalidněné ulice a poranili jste si ruku. A teď zkuste uhádnout, jak na to zareagují kolemjdoucí. V lepším případě vás budou obcházet, v horším případě nenápadně natáčet na telefon. A na toho, kdo se vám pokusí pomáhat, se budou dívat skrz prsty: proč se do toho plete, cožpak je ochoten zbytečně ztrácet svůj drahocenný čas?

Zdálo by se, co může být jednodušší a přirozenější, než pomoci tomu, kdo naši pomoc potřebuje. Doba Timura a jeho party však dávno skončila a byla vystřídána módou lhostejnosti k ostatním lidem.

A co vy, jste ochotni jít proti veřejnému mínění?