Podle odborníků může ruský obchod klidně uzavírat nové smlouvy v měně EU, ale půjčky v americké měně stále brání plné dedolarizaci.

Euro se klidně může stát hlavní měnou pro platby v zahraničně-obchodní činnosti Ruska. K takovému závěru se přiklání většina odborníků dotazovaných portálem Gazeta.ru. A ačkoli je příliš brzy na to, aby se mluvilo o masové dedolarizaci, došlo v tomto směru již k nějakému pokroku.

Částečné platby v eurech provádí společnost Severstal.

Ještě v září společnost Reuters s odkazem na tradery informovala, že Surgutněftegaz vyjednává se svými zákazníky o možnosti přechodu na euro. Experti podotýkají, že je zcela realistický přechod na platby v eurech za dodávky plynu do EU, protože jsou prováděny podle jasně stanovené cenové formule a dohody se uzavírají na dlouhou dobu. Zde však můžeme mluvit jen o nových smlouvách.

S ropou je to obtížnější. Ta se obchoduje na burze v dolarech a firmy musí konvertovat kurz samostatně se všemi souvisejícími s tím náklady. Při tom například před několika lety společnost Gazprom Neft se svými klienty z EU odsouhlasila možnost přechodu na platby v eurech. V Evropě také hovořili o možnosti přechodu na nákup íránské ropy v eurech, aby mimo jiné obešli americké sankce proti Teheránu a jeho energetickým zdrojům.

Ve společnosti Sjednocená letecká korporace (OAK) portálu dříve uvedli, že se stále více sazí na rubl v těch vztazích, kde společnost sama provádí platby se zahraničními zákazníky, ruské banky nastolí přímé vztahy s centrálními bankami a velkými bankami zemí kupujících. Rosatom také poznamenává, že část smluvních závazků uzavírá v eurech.

Hráči cestovního ruchu také postupně přechází na euro.

Měsíční objem ruského vývozu činí asi 40 miliard dolarů, dovoz přibližně 20 miliard dolarů. Asi 40 % tohoto objemu připadá na zahraniční obchod se zeměmi EU. Některý už probíhá v eurech. Země SNS tvoří dalších 12 %. Přechod na euro s těmito státy proběhne bez otřesů.

Kromě toho velcí hráči s velkým podílem exportních tržeb již zahájili proces přechodu na platby v eurech, a to i u amerických zákazníků.

Podle odborníka Mezinárodního finančního centra Vladimira Rožankovského je nyní nejpravděpodobnější vzdání se dolaru v obchodě s některými sousedními zeměmi — jako jsou Bělorusko, Kazachstán a Kyrgyzstán. Také Turecko vypadá jako zcela připravené na přechod na místní měny.

Nedávno Ministerstvo financí Indie oznámilo, že se zabývá možností plateb v rupiích v obchodu s Ruskem, Venezuelou, Íránem a dalšími vývozci ropy. Nové Dillí a Moskva se již dohodly na platbách v národních měnách, včetně plateb za dodávky vojenské techniky.

Za účelem změny měny pro platební styk je zapotřebí zaprvé minimálně souhlas obou stran zahraničně-ekonomické činnosti (vývozce a dovozce), upozorňuje odborník. Zadruhé taková měna musí být stabilní, jinak silné fluktuace směnných kurzů způsobí ekonomické ztráty subjektů zahraničního obchodu.

Nejblíže je tomu Čína, která má značné rezervy pro neustálou činnost centrální banky pro udržování stabilního směnného kurzu.

Jiné měny, s výjimkou eura a švýcarského franku, dosud nemají srovnatelné možnosti.

Dříve Rusko informovalo o své připravenosti k přechodu do většího objemu vzájemných plateb v jüanech. Byznys na Dálném východě konstatuje, že tento proces probíhá docela aktivně: Čína zahájila obchod s ropnými futures v čínské měně a nedávno uskutečnila v jüanech transakce s ruskou skupinou Alrosa.

Světový obchod se vyvinul tak, že se v současné době přibližně 80 % mezinárodních plateb uskutečňuje v dolarech a většina z nich je napojena na dlouhodobé smlouvy. Jejich jednostranná revize bude nevyhnutelně vést k obrovským ztrátám peněz a reputačním ztrátám. Ruský byznys není připraven k těmto krokům, konstatuje Sergej Katyrin, předseda obchodně-průmyslové komory Ruské federace.

Kromě toho největší země s kladnou obchodní bilancí mají svá aktiva, včetně zlatých a devizových rezerv, především v dolarech.

Ještě existuje další důležitý faktor: obrovský podíl firemního dluhu ruských společností je nominován v dolarech. Z tohoto důvodu přechod v mezinárodních platbách na regionální měny přivede podniky ke ztrátám při zpětném převodu do dolarů na burzách pro úhradu svých mezinárodních závazků. I když samozřejmě z dlouhodobého hlediska je zapotřebí usilovat o přechod k národním měnách při platebním styku, zdůrazňuje Katyrin.