Statistiky Světové rady pro zlato (WGC) tvrdí, že poptávka po zlatě mezi centrálními bankami v prvním čtvrtletí roku 2018 meziročně vzrostla až o 42 %. Rusko a Turecko se přitom řadí k největším kupcům.

V polovině roku 2018 získaly centrální banky celkem 193,3 tun čistého objemu zlata, což představuje 8% nárůst oproti původnímu množství 178,6 tun zlata, které bylo zakoupeno ve stejném období loňského roku. WGC uvádí, že se jedná o nejsilnějších šest měsíců nákupu zlata pro centrální banky, a to od roku 2015.

Centrální banky zvýšily za první polovinu roku 2018 zlaté rezervy na 1,36 bilionů dolarů, což je asi 10 % světových devizových rezerv. Analytici dodali, že důvodem takového kroku je snaha o diverzifikaci dolaru.

„Spojené státy již dlouhou dobu využívají dolar k tomu, aby vyvíjely tlak na konkurenty. Takové jednání vždy vyvolá hněv ve světové komunitě. A nyní boj proti dolaru zasáhl i Evropu," uvedl Eldiyar Muratov, prezident finanční instituce Singapore Castle Family Office.

„Rusko znásobilo nákupy zlata ve svých rezervách kvůli novým sankcím USA a možnému odloučení od dolarového systému," dodal analytik.

Podle Muratova můžeme podobnou strategii pozorovat i v mnoha zemích Evropy a Asie. Země jako Čína, Turecko, Venezuela, Írán, Katar a Indonésie se zaměřily na dedolarizaci ekonomik a zahraničního obchodu. Všechny tyto země také významně zvyšují své zlaté rezervy, tvrdí odborník.

WGC ve své zprávě uvádí, že nákup zlata není jen o zajištění měnových rizik. „V prostředí zvýšeného geopolitického napětí je zlato atraktivním aktivem, jelikož není odpovědností někoho dalšího a nenese žádné riziko protistrany," píše se ve zprávě.

„Zlato je pro centrální banky již známou třídou aktiv. Nicméně měnící se charakter trhu zlata, s neustále rostoucí spotřebou pocházející z rozvojových ekonomik, znamená, že zlato je stále více v souladu s nově vznikajícími tržními ekonomickými modely. Centrální banky si tak stále více uvědomují, že pravidla hry se mění," dodal závěrem.