Vědci uskutečnili průzkum, aby zjistili, jak moc se snížila produktivita práce během vlny veder v roce 2016. Průzkumu se zúčastnilo celkem 4363 respondentů. Ukázalo se, že tepelné vlny vedly v rozvojových zemích ke ztrátě 6,6 pracovních dnů ročně a ve vyspělých zemích ke ztrátě 3,5 pracovního dne za rok. Pokles produktivity práce současně nepřímo koreloval s ukazatelem HDP na jednoho obyvatele.

Kromě toho vědci spočítali, jak nárůst průměrné teploty zemské atmosféry ovlivní počet ztracených pracovních dnů. Při růstu teploty o 1,5, dva, tři a 4 °C přijdou vyspělé státy o 9, 12, 22 a 33 dnů a rozvojové země pak o 19, 31, 61 a 94 dnů. Přičemž pokles produktivity práce v jihovýchodní Asii bude při oteplení o 1,5 °C stejný jako ve vyspělých zemích při oteplení o 4 °C.

Podle Pařížské dohody z roku 2015 by měl být růst globální průměrné teploty omezen na 1,5 °C, aby se předešlo katastrofickému scénáři změny klimatu. Uvádí se, že mezinárodní tým vědců z Rakouska, Francie, Velké Británie, Německa a Švýcarska dospěl k závěru, že tání věčně zmrzlé půdy a s tím související uhlíkové emise povedou k nevyhnutelnému překročení přijatelného růstu teploty.