Ministerstvo obrany Ruska obvinilo americkou stranu za řízení dronů, které zaútočily na ruskou leteckou základnu v syrském Hmímímu. Podle Moskvy byly bezpilotní letouny pod kontrolou amerického průzkumného letadla Poseidon-8, které jim dával příkazy. Jde o 13 letadel najednou, které letěly v jednom pásmu, aby poškodily strategické vojenské zařízení Ruska. Drony byly řízeny americkými operátory, i když mohly pracovat autonomně.
Celkově jde o nový trend ze strany USA. Americké drony už i předtím útočily na základnu Hmímím velmi často. Převážné však šlo o drony, které byly vyráběny teroristy samotnými a nepředstavovaly žádné nebezpečí. Jen v srpnu bylo sestřeleno téměř 50 takových dronů.
Nicméně drony byly vybaveny velmi pokročilými navigačními nástroji a výbušninami. Ale kde získali teroristé tyto moderní inovativní technologie? S největší pravděpodobností, a dokonce téměř s jistotou, od některých svých patronů ze států s rozvinutou vědeckou a průmyslovou základnou. A zde zazněly nejrůznější verze od Turecka po Evropu a USA, které se podílely na syrském konfliktu.
Přičemž Moskva nedisponovala přímými důkazy o účasti třetí strany na útoku na ruské zařízení v Sýrii s pomocí dronů. Nyní se však podle prohlášení ruského ministerstva obrany konečně objevily.
Většinou nová informace doplňuje pouze aktuální obrázek. Spojené státy zahájily průzkum, aby jasně pochopily, jak spolehlivě je chráněna ruská letecká základna v Hmímímu, a jakou škodu je možné způsobit. Dá se předpokládat, že tento útok byl způsoben v neposlední řadě díky dodávce systémů S-300 do Sýrie, které radikálně změnily vojensko-strategickou situaci v této zemi.
Asistent prezidenta USA pro národní bezpečnost John Bolton minulý týden navštívil Moskvu a vyjádřil se k mnohému. Například o naději Bílého domu na rozšíření dialogu s Ruskem o Sýrii. Podle něj bylo jednání s ruským vedením velmi úspěšné a velmi užitečné. Takže bychom se měli zeptat, kdy čekat na nový útok dronů na Hmímím?
Ale Sýrie je malá, i když velmi viditelná část problému. Hlavní nebezpečí spočívá v globálních plánech a záměrech Spojených států. Ano, mluvíme o odstoupení USA od smlouvy INF. Washington má zkušenosti s těmito záležitostmi, stačí si připomenout, jak byla ze své iniciativy zrušena Smlouva o omezování protibalistických systémů protiraketové obrany. Existuje však i odzbrojovací smlouva START, která vyprší za něco více než dva roky.
Bude-li prodloužena? A nebude-li se Donaldovi Trumpovi chtít odstoupit od této velmi důležité dohody o strategických útočných zbraních už zítra nebo pozítří, a nakonec přeruší globální systém kontrol a rovnováhy? Jen otázky bez odpovědí. Návrat velkoleposti Ameriky, který slíbil Trump svým voličům, hrozí ostatním nadměrnými náklady.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce