Podle jeho slov pád valut rozvojových trhů a zpřísnění monetární politiky rozvinutých zemí zesilují riziko krize v Asii.

Říjen je možné z pohledu asijských fondových trhů označit za nejhorší měsíc posledních let. Čínský index CSI 300 ztratil za měsíc 6 %, a od začátku roku klesl o třetinu. Panika investorů se vysvětluje hlavně negativním očekáváním kvůli vyostření obchodní války mezi USA a Čínou. Strany soutěží ve velikosti své moci — zavádějí proti sobě navzájem cla. To ve výsledku nebude dobré pro nikoho, v krátkodobé perspektivě ale může být více poškozena Čína, která je světovou montovnou a netto exportérem. Informace publikované během minulého týdne o ekonomickém růstu za třetí kvartál to potvrzují. Finanční nestabilita v Číně sebou může stáhnout asijské ekonomiky, řekl Sputniku profesor Univerzity Ajou Lee Wang Hwi.

„Pravděpodobnost třetí asijské finanční krize je poměrně vysoká. Nejnebezpečnější zemí je nyní Čína. V minulém roce Čína učinila aktivní opatření pro snížení dluhu. Ovšem s rozvojem obchodní války po srpnu tohoto roku vláda odmítla politiku snižování dluhů, aby mohla zabránit ekonomické stagnaci. (Stav Číny — red.) se nepovažuje za tak vážný ve srovnání s jinými zeměmi, jelikož rozměr čínské ekonomiky a finančního trhu je opravdu velký a pohyb Číny se dobře kontroluje.

Jsou ovšem i očividné příznaky rychlého zhoršení problému dluhů domácností, firem a regionálních vlád (s výjimkou centrální vlády — red.). A soudě podle toho, že v tomto roce bezprecedentně často probíhají jednání o finančních otázkách, čínská vláda považuje nestabilitu finančního trhu za velký problém. Dokonce i v případě, že se Čína neponoří do vážné krize, země, které hodně na Číně závisejí, mohou být značně zasažené. Stejně jako v roce 1997, asijský region se znovu setká s finanční krizí. Pokud finanční nestabilita v Číně bude nadále růst, tak existuje velká pravděpodobnost toho, že to může vyvolat velké problémy v Jižní Korei, na Tchaj-wanu, v Hong Kongu a v dalších regionech."

Objem dluhů čínských domácností za deset let vyrostl prakticky na trojnásobek, přičemž se jedná o rodiny se střední a nízkou úrovní příjmů. Celkový objem nesplacených spotřebitelských úvěrů dosáhl úrovně 2,16 bilionu dolarů. Podle stavu na konci roku 2017 průměrná zadluženost čínských rodin ve srovnání s jejich reálnými příjmy činí 87 %. To ještě není 100 %, jak tomu bylo v USA, když došlo ke krizi roku 2008, rychle ale roste.

Úroveň korporátních dluhů v HDP Číny dosahuje rekordů. V minulém roce se jednalo o 166 % HDP, třikrát více než v Německu, dvakrát více než v USA, o třetinu více než v Japonsku. Čínská vláda chápe nebezpečnost této situace: čím je větší páka, tím mohou být následky tragičtější i při malém pádu na trhu.