Druhý život
V polovině 90. let byla převážná část Pionů a Tulipánů přesunuta do skladů k dlouhodobé úschově. Do vojenské výzbroje začaly být navraceny po 20 letech v rámci reformy ozbrojených sil. Během posledních let se v informačních svodkách Ministerstva obrany RF stále častěji objevují zprávy o cvičeních dělostřeleckých jednotek s použitím těchto zbraní. Vojáci se pomocí Pionů a Tulipánů znovu učí ničit hloubková velitelská stanoviště protivníka, podzemní sklady a železobetonová opevnění.
„Nyní je tato technika zařazována do systému automatického řízení vojsk a bude jedním z prvků výzvědné a střelecké výbavy," vysvětluje Sputniku vojenský odborník Alexej Leonkov. „To znamená, že po obdržení přesných údajů o cíli od dronů, zaměřovačů a dalších navigací dokáží Piony a Tulipány ještě přesněji zasahovat objekty. Tyto dělostřelecké komplexy budou působit v jednotném informačním prostoru s jiným hlavňovým dělostřelectvem, raketomety a operativně taktickými komplexy."
Důležitým bodem modernizace je protiatomová ochrana. Každá vojenská technika je vždy vyvíjena s ohledem na možnosti jejího využití v oblasti použití jaderné zbraně, kdy je elektronika a posádka vystavena mimořádně silnému radiačnímu a elektromagnetickému záření. V samohybných dělech budou vyměněny filtrační systémy, ventilační zařízení a maximálně utěsněn trup, což umožní provádět akce v bezprostřední blízkosti epicentra atomového výbuchu.
Podstatný vklad
„Konflikt v Sýrii ukázal, že hlavňové dělostřelectvo má velkou zásluhu na úspěchu bojových operací," uvádí Leonkov. „Na ruské ruské letectvo připadá přibližně 55 procent celkové škody způsobené protivníkovi, přibližně 40 procent na dělostřelectvo a zbytek na ostatní vojska včetně obrněných sil. Dělostřelectvem byla prorážena obrana ozbrojenců, byla ničena opevnění, která v některých případech nedokázalo efektivně prolomit letectvo. Jediným nedostatkem je to, že někdy dělostřelectvu nestačila síla, protože ozbrojenci budovali opevnění velmi kvalifikovaně. Arsenál Pivoňky a Tulipánu je mnohem výkonnější než jiných dělostřeleckých systémů."
Ruští výrobci střeliva jsou schopni vytvořit pro Piony a Tulipány náboje nové generace. Náměstek generálního ředitele koncernu Techmaš Alexandr Kočkin řekl, že je nyní obnovována výroba střeliva pro tyto zbraně. Existují také plány na vytvoření střeliva „zvýšeného výkonu, s jiným výbušným složením".
Unikáty minulého století
Ve výzbroji a úschově ruské armády je dnes řádově pět set 240milimetrových minometů 2S4 Tulipán. Byly vyvinuty koncem 60. let na základě supervýkonného tažného minometu M-240 z doby Velké vlastenecké války, neboť právě v 60. letech armáda potřebovala silná samohybná děla. Veterána postavili na zdokonalený podvozek protivzdušného raketového komplexu 2K11 Kruh. Posádku stroje tvoří pět lidí a minomet veze 40 min.
Dělostřelecký komplex Pion je vrstevníkem Tulipánu. Je také vytvořen podle bezvěžního schématu a určen k potlačení týlu, ničení mimořádně důležitých objektů a prostředků jaderného útoku v taktické hloubce, ale na podstatně větší vzdálenost než Tulipán — až 50 km. Výběr střeliva pro 203mm dělo je trochu skromnější — většinou jsou to tříštivě výbušné a aktivně reaktivní náboje. Existuje však možnost kromě jaderných speciálních nábojů použít i protibetonové a chemické náboje. Pion a Tulipán jsou zařazeny do strategické rezervy Nejvyššího velitelství, to znamená, že jsou používány pouze v případě nutnosti zasazení mimořádně přesného a silného dělostřeleckého úderu.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce