Íránský faktor

Růstu kvót napomáhají i blížící se protiíránské sankce a pokles dodávek z řady jiných zemí. Tvrdá americká opatření vůči Teheránu, která se týkají i vývozu energie, začnou platit 4. listopadu. Země, které budou tato opatření porušovat a budou udržovat s Islámskou republikou obchodní vztahy, budou postiženy sekundárními opatřeními.

Podle údajů kartelu dosahovala v roce 2017 íránská denní těžba 3,87 milionů barelů. Podle dřívějšího hodnocení mohl ropný trh přijít o 1,5 milionu barelů íránské ropy denně. Nyní se účastníci trhu obávají dvojnásobných objemů.

Třeba jaké konkrétní množství íránské ropy zmizí z trhu je zatím nezodpovězenou otázkou. „Dozvíme se to přibližně za měsíc. Tehdy budeme mít jasnější představu o tom, co můžeme očekávat v prvním čtvrtletí příštího roku," řekl již dříve Reuters ropný makléř v PVM Tjažmaš Vargi.

Jsou největší výrobci schopni nahradit ztracené objemy íránské ropy? Saúdové se už přiznali, že jejich možnosti jsou značně omezené.

Deficit nabídky

„V případě nutnosti můžeme dosáhnout i 12 milionů barelů denně, to vím jistě. Ale pokud z trhu zmizí tři miliony barelů, nedokážeme nahradit tento objem, a proto budeme muset použít zásoby ropy, které jsou na skladě," řekl Khalid Al-Falih.

Nahradit deficit se pravděpodobně nepodaří ani Rusku, protože se jeho těžba i tak nachází na nejvyšší úrovni.

Jak uvedl ministr ropy Íránu Bijan Zanganeh, ani Rusko ani Saúdská Arábie „nemají volné kapacity, aby mohly těžit více ropy a nahradit výpadek íránských dodávek".

Situaci komplikuje i konflikt USA se Saúdskou Arábií kvůli vraždě novináře Džamála Chášakdžího. Trump vyjádřil nespokojenost s tím, jak Rijád řeší tento případ, a nevyloučil sankce vůči viníkům novinářovy smrti.

Nic dobrého

„Agresívní a nepředvídatelná americká politika, pokusy získat všechno a hned, bezohlednost vůči partnerům a ignorování vlastních dlouhodobých zájmů vede k tak velkým výkyvům, které objektivně nejsou výhodné pro nikoho, ani pro Rusko," konstatuje náměstek ředitele Ústavu problémů ropy a plynu Ruské akademie věd Alexej Mastěpanov.

Z jedné strany jsou vysoké ceny přínosem pro ruský rozpočet. Nyní jsou veškeré nadměrné příjmy za ropu a plyn (ty, které jsou vyšší, než stanovil rozpočet, to znamená 40,8 dolarů za barel) převáděny do národních rezerv. Ale má to i druhou stránku.

„Příliš vysoké ceny destabilizují trh a přísun velkých peněz do rozpočtu po dobu jednoho-dvou měsíců bude doprovázen propadem v následujícím půlroce," vysvětluje Mastěpanov.

Pro ekonomiku nejsou důležité špičkové hodnoty, ale úroveň, na níž se mohou ceny držet dlouhou dobu. Problém je v tom, že očekávaných sto dolarů za barel není potvrzováno situací na trhu — ani nabídkou, ani poptávkou. To vše je pouze výsledkem geopolitiky a jednání Washingtonu, který se snaží porušit rovnováhu ropného trhu.

V případě silných deformací vstupují do hry konkurenceschopné ekonomické mechanismy. Dovozci nebudou chtít kupovat ropu za příliš vysokou cenu a začnou hledat alternativu.

„Čím dražší je ropa, tím silnější je snaha ji nahradit. Může to být břidlicová ropa, do určité míry plyn nebo elektromobily. Čím vyšší je cena, tím aktuálnější jsou náhražky. Nakonec se sníží poptávka a časem i ceny," uvádí Sergej Chestanov, poradce generálního ředitele pro makroekonomiku společnosti Otkrytije broker.

Kolik stačí?

Jako ekonomicky opodstatněnou úroveň cen ropy odborníci uvádějí rozmezí 65-80 dolarů za barel. Tato úroveň je nejužitečnější i pro ruskou ekonomiku, neboť stimuluje rozvoj nesurovinového odvětví a zabraňuje opakování minulých chyb. Jiná věc je, že na Rusku to teď moc nezávisí.

„Bohužel objektivně Rusko prakticky nemůže ovlivnit současné destabilizující procesy. Je třeba je chápat a připravit se na ně," uvádí Mastěpanov.

Propady ropy na 40 dolarů za barel také nejsou tržně odůvodněné, ale ekonomové krčí rameny: vzhledem k politice USA nelze vyloučit ani toto.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce