„Nejzajímavější na tom je, že tento efekt funguje nezávisle na tom, v jakém stavu se během početí dítěte otec nachází. Dokonce i myši, které se živily tučnou stravou a trpěly obezitou, mohly zplodit zdravé potomky, pokud sportovaly," prozradila Kristin Stanfordová z Univerzity v Ohiu (USA).

Genom lidí a všech ostatních živých bytostí s odděleným buněčným jádrem je zabalen do speciálních histonových proteinů, které drží zachycenou DNA na místě a ovlivňují čitelnost jednotlivých genů. A to zvyšuje či snižuje jejich aktivitu v různých tkáních a buňkách, píše Diabetes.

Během posledních pěti let objevili odborníci řadu náznaků, že se tento obal DNA podílí na přenosu informací mezi generacemi a umožňuje tak zvířatům a rostlinám rychleji se přizpůsobit novým podmínkám v daném prostředí. Ukázalo se, že problémy spojené s „přepisováním" speciálních značek na povrchu DNA jsou zapříčiněny lidskými sklony k sebevraždě, špatnými návyky a drogovou závislostí.

Stanfordová spolu se svými kolegy odhalila ještě jeden podobný fenomén. Ten tentokrát souvisel s mikroskopickými molekulami RNA dosud neznámého původu. Zkoumali, jaký vliv má na potomky stravování otce a jeho pravidelný pohyb.

Ve svém experimentu využili několik samečků myší, které rozdělili do několika skupin a různě s nimi experimentovali. Někteří z nich byli obézní, jiní zase hubení a podle toho se také odvíjelo množství sportovních aktivit. Nakonec tyto samečky biologové zkřížili se zdravými samičkami a ověřili, jaký vliv má jejich experiment na zdraví potomků.

Odborníci dospěli k závěru, že potomci jednotlivých skupin těchto hlodavců se lišili povahou metabolismu, úrovní fyzické aktivity a dalšími vlastnosti. Například potomci, jejichž otcové měli spíše sedavý způsob života, trpěli zvýšenou hladinou cukru v krvi a rychle se tak stali diabetiky.

Vědci navíc zjistili, že je to způsobeno buňkami spermií. Ty se totiž u obézních a hubených jedinců dost lišily a právě to ovlivňovalo zdraví jejich potomků.