„Pokusili jsme se odhalit fyzický mechanismy, které by odhalily, proč povodně a prudké deště jsou na Zemi stále častěji. Věděli jsme, že extrémní jevy budou v budoucnu stále častější a že musíme pochopit, co musíme udělat, abychom se před nimi ochránili. Naše výpočty mohou být použity k přípravě podobných předpovědí," oznámil Jiabo Yin z Wuhan University.

Bublající poklička Země

Za jeden z následků globálního oteplování jsou považovány takzvané extrémní klimatické podmínky — období anomálního horka v zimě nebo zimy v létě, vlny horka, týdenní prudké deště nebo nekonečná sucha. Pro příklady nemusíme chodit daleko, stačí letošní letní sucho v České republice.

Podle vědců se v budoucnu bude frekvence takových jevů pouze zvyšovat a budou se stále rozšiřovat. Což povede ke zvýšení úmrtnosti, protože každý stupeň bude zvyšovat počet mrtvých o pět procent.

Období bouří

Vědci už se dlouho dohadují, jak globální oteplování ovlivňuje tento koloběh, ovlivňují-li rostoucí teploty jeho stabilitu a jak ho ovlivňuje to, že se atmosféra začíná zásobit energií. Yin a jeho kolegové se pokusili na obě otázky odpovědět.

Jejich výpočty ukázaly, že současné klimatické předpovědi značně snižují frekvenci vzniku nečekaných povodní, které budou spojeny s prudkým nárůstem úrovně srážek v určitých dnech a měsících. Toto podcenění je podle vědců spojeno nejen s růstem teplot, ale i s řadou antropogenních faktorů, včetně kácení lesů a změnami ve využívání půdních zdrojů.

Nejvíce se povodně dotknou severní a západní Evropy, severu USA a jihu Kanady a také jižních regionů Číny. V některých regionech se podle vědců frekvence prudkých dešťů a povodní zvýší o 40 % za každý stupeň.

Jedinou velkou výjimkou je v jejich výpočtech Rusko — fakticky se na celém území úroveň srážek snižuje už půl století, což bude pokračovat i nadále. Rusku tedy nehrozí povodně, ale sucha a prachové bouře.