Z britských ostrovů přišly špatné zprávy. Česko zhoršilo své postavení v mezinárodním srovnání rozvoje společnosti, které zahrnuje hlavně vzdělání a zdraví. Vyplývá to ze studie v odborném časopise The Lancet, která se věnuje lidskému kapitálu.

Podle časopisu The Lancet Česko v posledním čtvrtstoletí spadlo o osm příček a předběhlo jej i Bělorusko. Studie vypočítává celospolečenskou úroveň vzdělání a zdraví v jednotlivých zemích. V roce 1990 zaujímalo Česko 20. místo, v roce 2016 až 28. Slovensko spadlo o méně příček, ale ještě hlouběji — z 30. na 36. pozici. Výše zmiňované Bělorusko, které bylo do začátku 90. let součástí Sovětského svazu, za stejnou dobu naopak poskočilo z 36. na 22. místo.

Novináři uvádí, že data hovoří o tom, že počátkem 90. let bylo Česko na vyšší úrovni ve srovnání s tehdejším světem než dnes. V současné době jsme propadem našich životních standardů okolní svět dohnali.

Je zmíněný propad životní úrovně vidět? Na to se Sputnik zeptal Zbyňka Fialy, bývalého šéfredaktora týdeníku Ekonom. Novinář se nechtěl pouštět do detailního rozboru britské studie, řekl nám ale své postřehy.

„Nemohl jsem si nepovšimnout zvyšující se zátěže životního prostředí na zdraví, jak vykazuje ve svých studiích MUDr. Radim Šrám, vedoucí oddělení genetické ekotoxikologie z Ústavu experimentální medicíny české Akademie věd. Mimochodem jeden z nositelů populární ceny Česká hlava za vynikající celoživotní vědecké výsledky.

Poukazuje na to, že skladba škodlivin, kterými je česká populace v hlavních průmyslových centrech zatížena, způsobuje i genetické změny. Naše dnešní potíže si odskáče ještě pár dalších generací. Uvedené téma je tedy třeba brát velice vážně," říká známý novinář.

Studie zmiňuje, že Česká republika na tom byla nejlépe na začátku devadesátých let. Pak se asi projevilo nechvalně známé utahování opasků a demontáž té kladné části dědictví minulého režimu. A nastal sešup po žebříčku dolů.

Pana Fialy jsme se zeptali, jestli se tato situace zjevně projevila. Podle jeho mínění spousta zdravých věcí, která byla v minulosti skoro zadarmo, přešla na komerční režim a začala být pro část společnosti nedostupná — sport, lyžařské kurzy dětí, plavání. Lidem na okraji se zhoršila i skladba výživy. Hlavně se však zpřetrhaly vztahy, které byly v početných spolcích a veřejných organizacích.

„Tím jsme se vzdálili i tomu, co jsme zdědili po předcích z první republiky a dokonce i za Rakouska," říká.

Vlivný časopis The Lancent píše, že hlavní problém Česka je vzdělávání. Na české školství se dlouhodobě snáší kritika, někteří experti varují, že nám v regionálním měřítku, lidově řečeno, ujel vlak.

Podle Zbyňka Fialy lze bez ohledu na argumentaci britského magazínu vidět určité chyby ve školství. „Stále se držíme zastaralých vzdělávacích cílů, které usilovaly i o profesionální přípravu ukázněných úředníků a zaměstnanců, nikoliv tvůrců, hybatelů, lidí vnášejících do společnosti nové myšlenky, a tedy i neklid.

V tom se bohužel naopak držíme starého systému, který také nestál o to, aby mu do jeho moudré vlády někdo neuváženě kecal, aniž by si počkal 70. let, až bude povýšen. Obávám se, že tohle nastupující generace opravdu neocení," říká.

Zní to snad jako urážka, ale podle žebříčku nás v úrovni rozvoje předběhlo dokonce Bělorusko. Je to hezká země, ale nemáme na víc? Mělo by to být varování? Na to jsme se také zeptali pana Fialy.

„K žebříčku nemám co říci, ale měli bychom se nad sebou zamyslet ani ne tak kvůli srovnávání s jinými, jako kvůli sobě," dodává známý novinář.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce