Jak plyne z materiálu, pracovníkem má být každá fyzická osoba, která poskytuje na určitou dobu služby pod vedením či jménem jiné osoby výměnou za odměnu a kde je zjevný minimální stupeň závislosti nebo podřízenosti.
Výbor Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci schválil nová pravidla, která mohou vést nejen k neúměrným zásahům do pracovních trhů jednotlivých členských zemí EU včetně toho českého, ale také k omezování flexibilních a nestandardních pracovních úvazků.
Ve svém komentáři k této záležitosti poslankyně Evropského parlamentu (zvolená za ANO), členka výboru EP pro zaměstnanost a sociální věci Martina Dlabajová zdůrazňuje, že Evropská unie však přijímáním podobných kroků naprosto zbytečně a neuváženě zasahuje do fungování pracovních trhů členských států.
Podle jejich slov na to v Česku doplatí takzvaná „riziková skupina" jako freelanceři a také domácí kutilové, kteří si vydělávají třeba opravami pro své sousedy.
„Tuto formu využívají často novináři nebo řada umělců v čele s malíři či hudebníky. Nervozitu mohou pociťovat i domácí kutilové, kteří čas od času vlastnoručně vyrobí kus nábytku pro souseda, nebo za úplatu natřou vedlejší plot," podotýká europoslankyně.
Dlabajová vyjádřila přesvědčení, že jakákoliv svazující legislativa bude brzdit rozvoj nestandardních a flexibilních úvazků, které jsou v současné době stále více žádané — a to jak ze strany zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců.
„Souhlasím s tím, aby v Evropě existoval určitý stupeň ochrany zaměstnanců a platila tu základní společná práva a povinnosti. Nelze ale takto silně regulovat 28 specifických trhů práce a snažit se hledat jedno všeobjímající řešení, které by snad mělo vyhovovat všem členským zemím. Naprosto tím nerespektujeme odlišnosti národních trhů práce a to v žádném případě nepřinese nic dobrého," vysvětlila svoje stanovisko odbornice na trh práce.