Komentoval tak plány USA k odstoupení od Smlouvy na likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Předtím americký prezident Donald Trump oznámil, že ukončí smlouvu INF s Ruskem a obvinil Moskvu, že porušuje smlouvu.

„S hlubokým znepokojením a odsouzením přijímáme nové americké pokusy o vydírání Ruska dělat ústupky v oblasti mezinárodní bezpečnosti a strategické stability. Z ruské strany se opakovaně říkalo, že Američané nemají důvod obviňovat Rusko z porušování této smlouvy,“ citovala Rjabkovova RIA Novosti.

Guardian: Bolton poradil Trumpovi, aby se stáhl ze smlouvy o raketách!

„Po celá léta nebyli schopni podpořit svá obviněné důkazy s jasným vysvětlením, proč to dělají," dodal náměstek ministra zahraničí.

Náměstek ministra zdůraznil, že pokud Washington bude i nadále jednat „neohrabaně a hrubě" a bude pokračovat v jednostranném odstoupení od dohod, vyvolá odpověď Moskvy.

„Pak už nám nezbude, než přijmout odvetná opatření, včetně vojensko-technického charakteru. Ale já bych to do toho nechtěl dovést," řekl Rjabkov.

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu byla podepsána 8. prosince 1987 během návštěvy sovětského vůdce Michaila Gorbačovova do Washingtonu. Poprvé se likvidovala celá třída raketových zbraní s doletem od 500 do 1000 a od 1000 do 5500 kilometrů, včetně raket R-12 a R-14, které SSSR umístil na Kubu v roce 1962, a které vyvolaly karibskou krizi. V květnu 1991 byla smlouva plně realizována, když SSSR zničil 1752 balistických a křídlatých pozemních raket a USA – 859 (například rakety „Pershing"). Dokument není časově limitován. Současně má každá strana právo ukončit smlouvu předložením přesvědčivých důkazů o tom, že je třeba ji ukončit.

Evropanům by měl kvůli těmto zprávám běhat mráz po zádech. Jaderné rakety středního a malého jsou totiž určeny především pro evropské bojiště. Jejich likvidace byla podpořena právě poznáním, že proti nim prakticky neexistuje obrana.