Alois Rašín: S rebely se nevyjednává!
21. října 2018 - 03:20
Po vyhlášení samostatnosti německé provincie Deutschböhmen Češi přerušili do provincie dodávky potravin z českého vnitrozemí.
Vídeň se stala rukojmím
Byla zahájena na území Československa blokáda nejen Deutschböhmen na severu Čech, ale německých separatistických oblastí v celém československém státu. Také postihla Rakousko.
Ve Vídni hrozily hladové bouře, protože byla bez dodávek uhlí, petroleje, cukru, mouky a ostatních potravin. Také nebylo možné převážet přes česká území uhlí z pruského Slezska, ani zásoby cukru vídeňské obce uskladněné v Opavě.
Stop dovozu
Českým vojákům počínaje 29. říjnem 1918 stačilo obsadit jedno nádraží na místní trati. Navíc, pokud došlo k obsazení železniční stanice, která byla zároveň i železniční křižovatkou, jako v České Lípě, malá skupina vojáků dokázala velká území odříznout od železničního zásobování. V tom je kouzlo embarga.
Někde bylo embargo ještě tvrdší. Např. od Světlé u Českého Dubu přes Hodkovice a Frýdštejn směrem k Malé Skále české oddíly hlídaly, aby nikdo na proněmecké Liberecko nepašoval potraviny z českého vnitrozemí ani přes zelenou hranici.
V knize „1918: Karneval vítězství“ k fenoménu embarga uvádím: německé provincie založené německými nacionalisty na českém území koncem října 1918 byly na železniční dopravě osudově závislé.
Státní rada Německého Rakouska zastřešující německé provincie v Čechách a na Moravě se snažila projednat podmínky železniční dopravy v oblasti nově vzniklého Československa, německých nacionalistických provincií a Rakouska. Jednání proběhla ve Vídni 1.listopadu a následovala řada dalších setkání, ale bez výsledku.
Licitace o uhlí
Pro dodávky uhlí a potravin do Rakouska a do vzbouřeneckých německých provincií neměli Češi jediný důvod. Státní rada Německého Rakouska s československou vládou dohodu o dodávkách nutně potřebovala, ale neměla co nabídnout. Hrozilo, že v prosinci 1918 v německých oblastech již nebudou žádné rezervy.
Při jednání o zásobování 4. listopadu 1918 v Praze pronesl Rašín památnou větu: „s rebely se nevyjednává“. Němci museli omezovat i železniční dopravu, protože nebylo uhlí pro lokomotivy.
Aby se zoufalá zásobovací situace změnila, počátkem prosince 1918 se Státní rada Německého Rakouska bez velkých fanfár vzdala uplatňování svého vlivu v oblastech Československa s vyšším podílem německého obyvatelstva. Státní rada potřebovala zajistit zásobování uhlím a některými potravinami vlastní Rakousko. Další nadějí bylo, že dohodové státy přislíbily Rakušanům dodávku potravin.
Netrvalo dlouho a 11. prosince československá státní moc podepsala smlouvu o dodávkách uhlí do Německého Rakouska až do června 1919. Tehdy začalo rychlejším tempem obsazování německých provincií československou armádou.
(rp,fr,prvnizpravy.cz,foto:Petr Špaček, Tak to bylo v Ústí)
Zdroj
