Boseho-Einsteinův kondenzát je látka tvořená bosony, tedy částicemi, které se mohou nacházet ve stejném kvantovém stavu. To je odlišuje od fermionů (například elektronů), pro které platí Pauliho vylučovací princip.

Tato vlastnost umožňuje bosonům při extrémních teplotách vykazovat kvantové účinky viditelné pouhým okem, jako je supertekutost, ve které může kvantová kapalina unikat prasklinami bez tření. Pokud kvantová kapalina tvoří krystaly, pak se taková věc nazývá supertekutá pevná látka (supersolid).

Podle vědců může být takový stav hmoty užitečný pro vytváření citlivých senzorů, které mohou například detekovat gravitační vlny.

Získání Boseho-Einsteinova kondenzátu za přítomnosti gravitace je však obtížné, takže se vědci pokoušeli jej vytvořit za podmínek volného pádu. Vytvořili kompaktní elektronické zařízení schopné ochlazovat atomy rubidia-87 na ultra nízké teploty a dostali ho do výšky 243 kilometrů na palubě rakety.

Boseho-Einsteinův kondenzát byl vyroben za 1,6 sekundy. Zatímco raketa spadla na Zemi, zařízení dokázalo provést 110 naprogramovaných experimentů za šest minut.

Dříve v srpnu bylo oznámeno, že vědci NASA nejprve vytvořili Boseho-Einsteinův kondenzát na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS), přičemž atomy rubidia ochladili na teplotu rovnající se jedné desetimiliontině stupňů nad absolutní nulou. To je asi o tři stupně méně než průměrná teplota vesmíru.