Jistě jste zhlédli nějaký ten biják z hollywoodské produkce rozehrávající příběhy vražedných parazitů. Tvůrci mnohdy béčkových filmů by asi přišli na buben, kdyby hrůzy lační diváci tušili, co na člověka „běžně" číhá v přírodě. Musíme si zvyknout, že kvůli globálnímu oteplování se stále častěji budeme setkávat s chorobami, které se nám dříve mohly zdát exotickými. Pokud máte rádi letní koupání, vězte, že kromě vás se v teplé vodě ráda rochní i jedna zdánlivě bezvýznamná améba. Měňavkovitý prvok byl objeven v 60. letech 20. století a dostal jméno Naegleria fowleri.
„Díky profesorovi Luboru Červovi, který tenkrát studoval zahraniční tisk, se ale podařilo zjistit, že viníkem oněch úmrtí byla améba zvaná Naegleria Fowleri, která ve vzácných případech napadá člověka […] ve světě se celkově eviduje všeho všudy 300 doložených případů," říká paní doktorka. Sputnik se od ní dozvěděl, že nemoc, kterou améba vyvolává, je hnisavý zánět mozkových blan, který svým průběhem připomíná působení meningokoka. Onemocnění je 95 % případů smrtelné, neexistuje kauzální lék, nemocným se podává kombinace synergicky působících preparátů, viz Amfotericin B (sám o sobě toxický), dále pak Azithromycin.
Zeptali jsme se, jak se člověk může nakazit. Obdrželi jsme suché konstatování: „Naeglerie se při vdechnutí vody nosem prožere čichovým nervem do mozku, kde doslova ničí mozkovou tkáň. Améba je toxická ve vegetativní fázi. Zjistí-li se její přítomnost třetí den po nákaze, bývá obvykle již pozdě. Poslední pacient zemřel v ČR (ČSSR) roku 1984."
Chcete-li vědět o Naeglerii více, podívejte se na kultovní seriál Dr. House, resp. na epizodu „Euforie I. /II." (20. + 21. díl 2. série/celkově 42. + 43 díl/).
Kdy jsou nebezpečné borůvky a kdy se nemazlit s cizími pejsky? Aneb o tasemnici liščí
Odpověď jsme našli ve sborníku statí, zejména v článku prof. RNDr. Libuše Kolářová, CSc. Zdroj, který níže citujeme i bibliograficky, se věnuje echinokokové infekci:
Zní to učeně? Na rozdíl od Naeglerie je echinokokové onemocnění známo od 19. století. I zde je člověk slepým článkem ve vývoji parazita, to znamená, že jak Naeglerií, tak echinokokem se člověk nakazí „omylem"; člověk bez léčby nicméně zemře a parazit v jeho těle s ním.
Echinokok je přenášen psy, vlky, liškami a například i kočkami. Tato zvířata (zdroj infekce) jsou tzv. definitivními hostiteli, kterým tasemnice liščí neublíží. Vajíčka parazita však ulpívají na tlamě psů či jsou obsažena v jejich trusu. Mazlíme-li se zejména s neznámým neodčerveným psem, může se nám vajíčko parazita z neumytých rukou dostat do trávicího traktu. Zde dojde k uvolnění embrya. To poté krví doputuje k vnitřním orgánům, kde vytvoří cystu — bývá též označována jako boubel nebo léze. Tyto cysty mohou dorůstat velkých rozměrů; růst přitom mohou v libovolném napadeném orgánu, nejčastěji jde o játra nebo plíce. Jsou známy případy, kdy došlo k přichycení na zadní straně očního bulbu…
Kam se hrabe film Vetřelec! Aneb když je třeba mít raději preventivně nahnáno…
Samo onemocnění tímto parazitem imituje rakovinu — v praxi jde o invazivně rostoucí nádory. Pokud se zanedbá terapie, cysty se stanou neoperabilními. Při prasknutí cysty dochází k anafylaktickému šoku a smrti pacienta. Mezi hostiteli echinokoka jsou pak skot, ovce, kozy, prasata či hlodavci. Proto je nebezpečné mazlit se s domácími zvířaty jako pes či kočka, pokud mají přístup na pastviny nebo do lesa, kde občas nějakého toho hlodavce zakousnou.
Jestliže si zajdete na borůvky hlavně v Karlovarském kraji, dobře nasbírané plody tepelně zpracujte. Pokud je někomu tasemnice liščí diagnostikována, musí se připravit na zdlouhavou léčbu. A pokud už musíte plavat za horkých dní v přírodě, půjčte si od akvabel kolíček na zacpání nosu.
Když jsme zavolali do České parazitologické společnosti, jistý pracovník, když slyšel o Sputniku, poslal nás rovnou do p*dele. Vyjadřujeme tímto naději, že v tomto ústavu neřádí nějaká jinak méně škodlivá, rádoby vtipná améba…
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce
Zdroje:
http://www.parazitologie.cz/akce/doc/sbornik/2014%20seminar%20v%20LD_Hydatidoza.pdf
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2014/cislo-9/sestnact-obeti-prekvapivy-pachatel.html