Tereza nebyla odejita, prostě přišla s tím, že chce skončit. Nechci spekulovat o důvodech. Těžko jsem pro ni mohl vytvořit lepší podmínky, než měla. Nebyla zaměstnancem Litmedie, ale pracovala na základě dohody. Měsíční částka byla, pokud znám podmínky v ostatních médiích, docela slušná. Navíc měla – jak se říká v hantýrce personalistů – home office. Do redakce docházela prakticky jednou týdně a komunikovali jsme většinou mailem. Připomínám, že Literární noviny jsou stále ztrátovým projektem, který financuji z vlastních prostředků. Výzvy, abych – zřejmě – platil ještě víc, považuji za úsměvné. Tereza je velmi kvalitní novinářka, která si umí najít zajímavé zdroje a srozumitelně píše. Pokud jsem s ní kdy měl nějaký problém, tak spočíval v tom, že je příliš úzce specializovaná na oblast Blízkého a Středního východu. Respektuji tuto její specializaci, ale Literární noviny nejsou médiem o zahraniční politice. A nikdy nebudou. Proto mi mezi zahraničními tématy trvale chyběla Evropa, USA, Jižní Amerika. Co víme o tom, co se děje tam anebo v Rusku? To jen namátkou. Svět je prostě o něco širší, než jen Damašek. Dovedu si Terezu představit v médiu, které má 10-15 zahraničněpolitických komentátorů a jeden z nich je specialistou na arabské země. My si to dovolit nemůžeme. Proto jsem ani Terezu nepřesvědčoval, aby zůstala.

Miroslav Pavel
Vydavatel Literárních novin

Trapné vykrucování pana majitele. Nebyl schopen ochránit mimořádnou novinářku. Literárky byly čtené právě proto, že tam působilo několik redaktorů, kteří se vyjadřovali politicky a přitom ne v intencích ulhaného českého mainstreamu. Díky jsme zatím měli přehled o situaci na Blízkém Východu nebo o Balkánu. To jsou dnes místa, kde se láme doba, kde geopolitické zájmy ničí milióny lidí. Celá aféra kolem novinářky Terezy Spencerové ukazuje na postupující zglajchšaltování mediálního prostoru v Česku.