„Lidstvo bylo vždy závislé na moři. Ryby byly zase zdrojem nesvárů od dob vzniku rybolovu," píše Kate Higgins-Bloomová na stránkách Slate. Riziko přeměny sporu o právech na rybolov ve vážný ozbrojený konflikt a narůstá také dnes, je přesvědčena autorka článku. Víc než to, „obnovení konkurence mezi velkými mocnostmi ve skutečnosti zvýšilo pravděpodobnost války o ryby".

Podle prognózy OSN se počet lidí na Zemi zvýší v roce 2050 o 29 % a bude činit 9,8 miliardy. Rychlý nárůst obyvatelstva se očekává převážně v Asii, Africe a Latinské Americe, regionech, kde se v posledních letech značně zvýšila životní úroveň. Následkem přechodu lidí ze stavu krajní chudoby do střední třídy je poptávka po stravě bohaté na bílkoviny, jejichž zdrojem jsou ryby.

„V důsledku těchto změn má světová poptávka po potravinách bohatých na bílkoviny překročit nakonec demografický nárůst," předpovídá expertka. Uspokojení této poptávky si ročně vyžádá dodatečnou výrobu 62 — 150 milionů potravin s vysokým obsahem bílkovin. Hlavy států budou muset, nechtějí-li přijít o podporu voličů, zajistit množství kvalitních potravin, které by odpovídalo způsobu života střední třídy.

Dnešní světové zásoby ryb, jak přírodních, tak pěstovaných, nestačí na uspokojení takové velké poptávky, poznamenává autorka. Čínští rybáři například potřebují už teď odplouvat stále dál od pobřeží, aby naplnili své čluny. Činnost světového společenství v oblasti posílení kontroly nad rybolovem maří protizákonný rybolov, jehož objem činí 20 až 50 % celého světového. Hlavními oběťmi tohoto protizákonného rybolovu jsou malá rolnická hospodářství. Jako nejvýraznější příklad uvádí autorka rybáře Centrální Ameriky, kteří jsou nuceni nechat svou práci a vejít do drogových kartelů, anebo pytlačit v místech umělého chovu ryb.

Lidé budou očekávat, že političtí činitelé rozvojových států zajistí pro své občany potřebné zdroje, i když budou kvůli tomu muset porušit mezinárodní pravidla, což se může stát příčinou konfliktů, varuje odbornice.

Vyčerpání do roku 2050 světových zásob může přinutit vlivné státy, aby je braly slabším sousedům, poznamenává autorka. Nutnost zajištění potřeb obyvatelstva může přinutit Rusko a USA ke sporu o vody oddělující Sibiř od Aljašky, domnívá se Kate Higgins-Bloomová. Autorka připomíná, že Rusko dosud neratifikovalo smlouvu o rusko-americké hranici ve vodách Beringova průlivu.

Naději na záchranu lidstva před bojem o mořské zásoby spojuje autorka článku s rozvojem umělého chovu ryb, který podle prognózy OSN zabezpečí již v roce 2030 výrobu více než 60 % rybí produkce pro individuální spotřebitele a restaurace. Také USA úspěšně bojují s protizákonným rybolovem.

Expertka ale píše, že to nestačí ke snížení rizika vypuknutí „rybích válek". Autorka vyzývá USA a jejich partnery k bezpodmínečnému dodržování mořské legislativy, posílení pobřežní stráže v Indicko-Tichomořském regionu, k investicím do vědy a ke zpracování dat.